Dostala se mi do rukou již druhá "těžkotonážní" knížka o Linuxu z dílny vydavatelství ComputerPress z edice Operační Systémy. Tentokrát nemá nálepku PROFI jako LDP, ale je určena širokému okruhu čtenářů. A nenapsal ji nikdo menší než Mark G. Sobell, autor dnes již proslulého "A Practical Guide to UNIX". Velmi jsem se těšil a Mark mne nezklamal.

Byl jsem zvědavý, zda budu moci tuto knihu doporučit namísto klasické UNIXové "bible" pánů Brodského a Skočovského, ale není tomu tak.

Nemohu přesně říci, na koho je tato kniha orientovaná. Vedle podrobného popisu funkce Netscape Navigatora Gold (včetně obrázku) je zde návod jak odlaďovat vlastní programy v C. Myslím, že Mark chtěl ukázat Linux (nebo UNIX?) v celé své šíři a možná i někoho kapánek postrašit, neboť bych rád viděl, co asi řekne sekretářka na kapitolu Programovací jazyk příkazového procesoru. Každopádně ale lze říci, že kniha je opravdu praktickým průvodcem obyčejného uživatele po světě Linuxu.

Celá kniha je rozdělena na dva hlavní oddíly. První pod názvem Operační systém Linux - 600 stran textu a obrázků a výpisů, ve kterých autor ukazuje Linux ze všech hlavních pohledů: z pohledů správce, programátora, sečtělejšího uživatele i obyčejného BFU.

Jako výborný nápad se mi jeví zakončení každé z 15 kapitol souhrnem a několika opakovacími cvičeními. Tímto si čtenář, který si vezme knihu jako učebnici, může zrovna vyzkoušet, zda vše správně pochopil. Chybí sice výsledky, ale není to na škodu.

5 kapitol, plných 250 stran je věnováno příkazovým procesorům bash, tcsh a zsh a 100 stran editorům vi a emacs. Z toho IMHO plyne, že hlavním autorovým záměrem bylo naučit lid obecný využívati hlavních výhod operačních systémů UNIX - efektivní a automatizovatelná práce v terminálu v příkazovém procesoru.

Tuto doměnku potvrzují dva fakty. Prvním je na váhu knihy poměrně strohý popis systému X Windows směřující k tomu naučit uživatele spustit si xterm. Druhým a mnohem pádnějším je celý druhý oddíl této knihy, Obslužné programy. Na 250 stranách zde naleznete referenční příručku k 87 programům včetně názorných příkladů. Od cd a cp až po pine či gcc.

Samozřejmě ale žádné dílo není dokonalé. Co mi tedy v knize chybí a co mi na ní vadí? Bez připojení pevnou linkou na Internet je tato kniha jenom poloviční. Na svém webu má Mark mnoho dalších rozšiřujících a upřesňujících informací včetně odkazů, které v knize vysloveně chybí. Myslím, že by si kniha určitě zasloužila přiložené CD-ROM právě s Markovými stránkami.

Kapitola o programovacích nástrojích je podle mne velmi úzce zaměřena na jazyk C. Myslím, že mohl autor dodat, že vedle překladačů existují i velice povedené interprety, které jsou v poslední době čím dál populárnější. Samozřejmě mám na mysli Perl a Python. Kniha je také psána jako oslava Linuxu. V celé knize jsem nenašel ani malou zmínečku o tom, že by bylo něco uděláno nedobře nebo ne úplně kvalitně. Všechno je optimální a geniální a tak. Člověku, který některé chyby vidí, to pak připadá více než podivné. Největší problém ale vidím v zastaralosti. Výsledkem kompilace je soubor a.out, popis Xů končí u fvwm, jádra řady 2.0 jsou oslavována atd. Ale to je, bohužel, pochopitelné vzhledem k době vzniku publikace. V tiráži se můžete dočíst Original copyright: (C) 1997 by Mark G. Sobell. Většina informací je sice pořád aktuální, neboť hlavní myšlenka UNIXu bude moderní i za několik desetiletí a základní programové vybavení se výrazně nevyvíjí, ale to okolí, které je kolem, citelně skřípe. Myslím si, že už konečně dozrál čas, aby buď byly při překladu linuxové literatury používány dodatky s vysvětlením, že teď už to tak není, že nyní je svět Linuxu úplně jinde a nebo aby se dala dohromady parta lidí v této republice a začala psát knihy o našem oblíbeném operačním systému.

ComputerPress se poučil

Ale hlavní posun ze strany vydavatelství spatřuji v překladu. Exces s LDP se neopakoval a překlad se jeví býti vysoce zdařilým. Je už méně odporný a je to vidět i na takových maličkostech, jako je například nahrazení slengové "utilitky" za "obslužný program". Chyby, které jsem objevil, jsou pouhé překlepy, které i nezkušený laik lehce odhalí. Jedinou výjimku tvoří Grafické uživatelské prostředí Aftostep :-)

Ale mám i námitky a připomínky k sazbě. Na straně 578 je obrázek jaderného konfiguračního prostředí xconfig, který se nevztahuje k textu kapitoly, do kterého je vsazen, nýbrž ke kapitole předcházející. Je škoda, že některé výpisy na STDOUT jsou vloženy jako text a jiné jako zarámovaný obrázek. Je to pak trochu matoucí.

Závěrem