| Linuxové noviny | 01-02/99 | ||
|
| |||
Začnu asi takto: Na tuto knihu jsem se víc než měsíc třásl jako "kuna na vajca". Asi dvacet minut po získání informace o tom, že a kde ji mají, jsem ji vlastnil i já. Ani jsem si ji nenechal zabalit a se slovy: "Tak, a teď čtu bibli." jsem ji otevřel. Ale velice jsem se zklamal. O tom však později. Těchto 1175 stran textu je rozčleněno na pět "knih":
Příručka uživateleTato kniha si dala za cíl připravit úplně obyčejného uživatele na to, co vlastně Linux je, a snaží se naučit uživatele: nebát se Linuxu, nebát se souborového systému, editovat soubory, využívat sílu malých prográmků, nebát se myši, komunikovat s okolím po Internetu a hlavně nebát se experimentovat a konfigurovat.Po letmém pokusu uvést čtenáře do problematiky Linuxu celkem zdařilým výkladem základní filosofie a historie systémů UNIX se může babička dozvědět, jak systém naběhne, jak se ukončí a co při tom vše dělá. Když už ovládá umění stisku resetpáky, přijdou na řadu základní příkazy: ls, cp, mv, rm, později i roura, find, tar a dd. Pak se dozví, že bez editoru to jaksi není ono a dostane jako nabídku hned dva: Emacs a vi. Nakonec svá tajemství poodhalí i X Window System. Když už se toho uživatel tolik dozví, je vyzván, aby sám objevoval nové krásné vlastnosti a vyzkoušel si jeho oblíbené programy sám překonfigurovat. Zkrátka a dobře, potřebujete-li někomu dát tip na "Uživatelem Linuxu snadno a rychle", mám pro Vás dobrý tip: Příručku uživatele z LDP.
Příručka správce operačního systému LinuxJak sám název napovídá, tato kniha má pomoci uživatelům, aby se přehoupli na druhý břeh a stali se za pár hodin správci systému. Stručně a přehledně popisuje udržování aktuálního systémového času, dopodrobna rozebírá problémy a principy náběhu systému a jeho shození a samozřejmě zde nesmí chybět popis přihlašování a správy uživatelských kont. Podle mého názoru jsou jednoznačně nejdůležitějšími pasážemi této knihy ty kapitoly, které se zabývají tzv. "mediální" problematikou, tedy vše, co se, byť i vzdáleně, týká disků, disket, pásek, CD-ROM apod. Už jenom kvůli těmto kapitolám bylo dobře, že tato kniha vyšla, a doporučuji opravdu každému k přečtení, obzvláště pak pasáže o struktuře souborů (asi to nikdo u Red Hatů nečetl, což je škoda) a o zálohování.
Příručka správce sítěPříručka správce sítě je velmi zevrubný popis všeho, co člověk potřebuje vědět pro konfiguraci čistých Unixových síťových služeb. V první polovině knihy se autor zabývá rozchozením TCP/IP od hardware až po DNS. V druhé části pak probírá problematiku po párech vybraných síťových služeb. Jedná se o služby r* a NIS, sdílení souborů pomocí NFS a UUCP a konečně systémy na předávaní zpráv Elektronická pošta a NEWS. Celá kniha je psána velice líbivým jazykem, takže i přes přehršel informací, kterými je čtenář opravdu zavalen, se v nich vyzná poměrně jednoduše a myslím, že i laik by pochopil, o co v té které pasáži jde a jak tedy docílit toho či onoho. Za několik měsíců Vám potom poreferuji, jak by byla schopna naši domácí síť nakonfigurovat moje žena. Myslím ale, že by neměla žádné vážné problémy. Pro toho, kdo chce začít se sítěmi (nebo alespoň s jednou z výše uvedených síťových služeb), by se tento dokument měl stát tím prvním, po čem sáhne.Mám ale i výhrady. Některé pasáže by klidně mohly za dlouhých zimních večerů sloužit jako četba na pokračování, protože ke každému rozebíranému problému je uveden i příklad, což hlavně u problému se síťováním je dost zdržující. Co dokumentu neprospívá je i to, že není zrovna nejčerstvější.
Průvodce jádrem operačního systému LinuxUrgh. Agrr. Toto jsou moje vzdechy, které jsem vydával při čtení tohoto dokumentu. Průvodce jádrem je kniha, kterou by měl číst každý programátor, který chce napsat i něco většího než skript do cron-tabu. Ty vzdechy jsem však vydával proto, že ke čtení je třeba mít originál a porovnávat jej s překladem, což já nedělal. I tak jsem objevil spoustu nepřesností v jinak perfektním textu, který rozebírá celé jádro sice zeširoka, ale velmi do hloubky. Místo dlouhého popisu snad bude stačit pouhý výčet názvů kapitol: Základy hardware, Základy software, Správa paměti, Procesy, Meziprocesorová komunikace, PCI, Přerušení a jeho obsluha, Ovladače zařízení, Souborový systém, Sítě, Mechanismy jádra, Moduly, Zdrojový kód Linuxu. Vynikající jsou též odkazy na příslušné zdrojové soubory ze stromu kernelu včetně vypíchnutí důležitých funkcí. Autor šel v dokumentaci jádra tak daleko, že jsou jako Příloha A přiloženy kompletní komentované výpisy 26 hlavních datových struktur! Navíc tento dokument je zaměřen na jádra 2.0.x, takže je poměrné aktuální.
Praktické návodyZ HOWTO dokumentů (to, že se jedná právě o ně, jsem pochopil až při čtení kapitoly IPX, ve které přímo stojí napsáno: "Toto je dokument IPX-HOWTO" byly vybrány následující:
Zásadní nedostatky knihy Linux - dokumentační projektPřekladBěhem čtení této knihy mne napadlo vyhlásit soutěž Paskvil roku a jako jednu z kategorií zvolit překlady. Věřím, že by zvítězila tato kniha. Mám hned několik favoritů:
Souhlasím s tím, že dokumenty musely zůstat v jistém stavu, že je nešlo věcně opravovat, ale proč proboha překladatelé zařadili do knihy i překlad pasáží jako WHAT'S NEW či TODO a nezařadili GPL, která je uvedena jako dodatek B k Příručce uživatele ve tvaru: "Tento dodatek se nachází na CD ke knize "Linux - dokumentační projekt"". Proč jsou v Průvodci uživatele vyjmenovány další dokumenty z LDP, ale anglicky? Že by pro zmatení nepřítele? Proč je v Průvodci jádrem odkaz na ftp, odkud se dá stáhnout dokument NAG, který je obsahem stejného výtisku?
Struktura a úprava knihyje věc, která u této publikace úplně propadla. Začnete-li číst sekvenčně, na straně 4 se dozvíte, kdy se čtení této knihy vyhnout... Po několikaminutovém bádání mne osvítil duch svatý nebo co a já dospěl k názoru, že ne vždy v této publikaci znamená slovo kniha totéž. Hovoří-li autor o dokumentu z řady LDP, je to kniha. Hovoří-li typograf o tom, že dva chromosomy v meiozním stadiu crossing over znamenají, že v takto označeném odstavci této knihy se bude mluvit o X Window Systému, má na mysli opravdu fyzickou knihu. Alespoň číslování kapitol mohli zvládnout trošku lépe.Občas se stane, že text mezi dvěma příkazy psanými z příkazové řádky je psán stejným fontem jako tyto příkazy, což budí dojem výpisu souboru (obzvláště pak v rootovském promptu "#"). O obsahu se radši ani zmiňovat nebudu. To, že poděkování, které se pravděpodobně vztahuje jen k Příručce uživatele, je umístěno před stránkou oznamující její začátek... Nevím přesně, jak to bylo u ComputerPressu s tvorbou obrázků, ale zjevně to dělal někdo, kdo dosud neví, že chci-li z rámečku symbolizujícího PCI-PCI můstek udělat PCI-ISA můstek, nestačí jen zkopírovat a přesunout na kýžené místo, ale je třeba i změnit popisku uvnitř rámečku. Kdyby se to stalo jednou, dobře. Člověk je tvor omylný. Ale na problém copy-paste-not-edit jsem narazil vícekrát, a někdy jsem musel fakt dost přemýšlet, který z registrů má být PIC1 a který PIC2, popř. jestli opravdu nejsou oba dva PIC1 atd. K řečnickým otázkám přidám další. Proč jsou v plném znění uvedeni v tiráži překladatelé, ale autory některých dokumentů nelze vůbec nalézt nebo s velkými obtížemi? Že by to bylo tím, že u toho kterého dokumentu prostě nebylo uvedeno v licenčních podmínkách, že je nutno šířit včetně jmen autorů?
Věcný obsah knihyV prvé řadě je zarážející, že mnohé dokumenty jsou velmi out of date. Na str. 11 se dozvíte, že nejnovější jádro je ve verzi 1.3.61 (v poznámce pod čarou korektor Pavel Janik ml. dodává, že není únor 1996, ale srpen 1998 a že nyní máme jádro 2.1.108), že chyba v BINDu bude snad již ve verzi 4.9.3 odstraněna atd. Chyba je ale spíš na straně Matta Walshe než překladatelů, i když aspoň některé věci šlo okomentovat, ale není to uděláno. Také šlo někde v tiráži uvést stáří dokumentů a důvod, proč jsou v takové podobě v jaké jsou.Další zarážející fakt je ten, že mnoho informací se v knize dubluje nebo jsou dokonce v rozporu. Pro ilustraci: v Průvodci jádrem je zmíněno, že NET-2d (d jako Debugged) je dílo Alana Coxe, kdežto podle NET-3 HOWTO existují jak NET-2d, tak NET-2Debugged. K dublování informací: Příručka správce sítě IMHO vznikla jako kompilát spousty HOWTO souborů, z nichž některé byly přeloženy a zahrnuty mezi Praktické návody. Škoda našich lesů (a peněženek ;-) ).
Co říci závěrem?I přes všechny tyto nedostatky se jedná o vyjímečný projekt hodný chvály a o vyjímečnou knihu, kterou stojí za to mít ve své knihovně. Je zde uvedeno mnoho zajímavého, a to jak pro laiky, začátečníky, pokročilé, tak i pro ty největší profesionály a zažrance. Můžeme jen doufat, že v edici Operační systémy, řada Profi, budou dále vycházet překlady dalších dokumentačních textů k Linuxu, obzvláště bych uvítal Praktické návody 2, které by obsahovaly například Sound-HOWTO, XFree86*-HOWTO či SMB-HOWTO.
Mám ještě pro lidi od CPressu jednu radu. Jestli budou chtít udělat
reedici, tak by měli v prvé řadě opravit překlad a v druhé řadě bych
doporučil kroužkovou vazbu na jednotlivé dokumenty s možností vkládat
nové, existující vytahovat a brát si s sebou do práce nebo do
trolejbusu. 1216 stran ve velmi těžké pevné vazbě je i pro osla trošku
silný kafe. Zkuste ji číst třeba při chůzi nebo v nějakém hromadném
dopravním prostředku.
|
|||
