Linuxové noviny | Prosinec 1997 | |||||
| ||||||
Jak jste si už možná všimli, byla vypuštěna do světa nová verze populární linuxové distribuce Red Hat. Minulá verze nesla číslo 4.2 a označení Vanderbilt, nová má číslo 5.0 a označení Hurricane. V čem že se tedy liší? Začněme instalací.
Během bootování jsem s povděkem zaregistroval, že je použito jádro Linuxu 2.0.32. Oproti verzi 2.0.31 a starším má totiž opravené dvě zásadní chyby. Za prvé je odolné proti tzv. "teardrop" útoku, kdy posláním špatného IP paketu bylo možno Linux (a spoustu dalších OS a rádobyOS) zastavit či restartovat. A za druhé obchází tzv. "F00F" chybu ve všech procesorech Intel Pentium a Intel Pentium MMX, která jakémukoliv uživateli dává možnost procesor zastavit, což je rozhodně špatně. Odkud že prý budeme instalovat? Z lokálního disku, kam jsme instalaci nějakým způsobem dostali (můj případ)? Z CDROM? Po síti (FTP, NFS)? Oproti Red Hat 4.2 zmizela volba instalovat po síti pomocí protokolu SMB, která mi stejně připadala taková nějaká divná. Z počítače s Windows 95 či NT se mi to stejně nikdy nepovedlo, šlo to jen z unixové Samby. Ale z unixu už to můžu instalovat pomocí FTP nebo NFS. Takže té volby není zas taková škoda. Další věc, co je v Red Hat 5.0 navíc je "klikací fdisk", který se jmenuje Disk Druid. Důvod je jasný - klasický linuxový fdisk je pro nezkušeného uživatele docela odstrašující program, takže jeho funkce byly zabaleny do okének a uživatel se třeba hned nelekne a neuteče. Já jsem ale s radostí pustil starý dobrý fdisk a pomocí několika přesně mířených příkazů zajistil vše potřebné. V Disk Druidovi bych možná tabulátorem skákal po čudlících ještě doteď. :-) Tak. Teď už jen vybrat, který disk naformátovat a který rozhodně ne, překontrolovat to, ještě jednou překontrolovat a jedeme dál. Jak se dalo předpokládat, čeká na nás širší výběr software k nainstalování než v Red Hat 4.2. Nově je zařazena např. databáze PostgreSQL či démon gated, od spousty programů se dle očekávání objevily nové verze. Např. XFree 3.3.1, Apache 1.2.4. Nemá cenu zde vypisovat všechny konkrétní změny, pokud se někdo v četbě podobného typu vyžívá, doporučuji ke studiu např. telefonní seznam, je podobného rázu. Red Hat 5.0 pro Intel má totiž 230 MB v 482 souborech RPM. Prostě je tam toho spousta a kdo hledá, velice často najde. Pro srovnání - Red Hat 4.2 měl 190 MB v 458 RPM souborech. Další překvapení čeká v okamžiku detekování hardware. Tam, kde se dřív instalační program ptal, zda mám připojenou myš, a na kterém portu, mi teď jen oznámil že myš mám, a to na COM1 a zeptal se jen na typ. Dobrá, trefil se. Doufám jen, že tahle autodetekce nebude dělat problémy v jiných hardwarových konfiguracích. Dále jsem se dozvěděl, že mám videokartu S3 Trio 64 a že se pro ni hodí speciální akcelerovaný X-Server. No, to jsem všechno už věděl, ale to, že si to zjistí samo, se mi líbí. U PCI karet se autodetekci dá celkem věřit, každá karta je schopná se celkem inteligentně představit a nemělo by docházet k nedorozumění. Toho by podle dokumentace měl instalační program využívat, známé PCI karty by měl prý detekovat spolehlivě. Opravdu se mi líbilo, že si mohu jednoduše zvolit, které serverové služby se mají při bootování spouštět. Ve starších verzích Red Hatu se to totiž dalo dělat pouze z jednoho konkrétního programu z X-window. Nebo ručně, což rozhodně mělo k elegantnosti daleko. Zbývá snad už jen nastavit heslo pro roota, nainstalovat bootloader (známé LILO) a systém je připraven k používání. Nebo ne? Ne, alespoň v mém případě nebyl. Bohužel. Hlavní vinu na tom měla asi nejpřevratnější novinka co se v Red Hat Linuxu 5.0 vyskytla - systémová knihovna glibc (plným jménem GNU libc 6). Byla vybrána kvůli tomu, že v Linuxu postupně nahrazuje knihovnu libc verze 5. Ta má některé nedostatky, které je bohužel nutné řešit radikálním řezem, i za cenu ztráty plné zpětné kompatibility. Ve skutečnosti to není tak hrozné, jak se může na první pohled zdát - většinu programů stačí jen s glibc znovu zkompilovat a prostě fungují. Red Hat 5.0 je momentálně jedinou distribucí Linuxu, která plně používá glibc místo libc 5. Bohužel jsem zjistil, že mi nefunguje kompilátor jakyka C - při jakékoliv větší kompilaci spadne a naříká, že "got signal 11". To obvykle znamená hardwarové problémy (RAM, CPU apod.), ale to zjevně nebyl můj případ, protože Red Hat 4.2 mi na tom samém počítači běhal bez problémů. Po postupném vyptávání se jsem došel k názoru, že je to asi tím, ze mám procesor Cyrix 6x86 a nové GCC s novým glibc si s ním prostě neporadí. Feela (Ondřej Filip) měl úplně stejný problém. A to dokonce ještě dřív než já, protože našel čas na upgrade svého Linuxu ráno, já až odpoledne. Instaloval pomocí volby "upgrade" z funkčního Red Hat 4.2, takže jsem si myslel, že je to tím. Já jsem tedy zazálohoval vše potřebné a instaloval jsem komplet znovu. A GCC padalo stejně. Nakonec jsme si řekli, že to bude asi procesorem (oba máme Cyrix 6x86), protože nikomu jinému to nedělalo, a nikdo jiný Cyrix neměl. Večer jsme se dohodli, že to pošleme e-mailem jako oficiální oznámení chyby. Zatímco já jsem hledal patřičnou e-mailovou adresu, Feela neváhal a poslal mail přímo Eriku Troanovi. Obratem dostal odpověď.
Po nainstalování souboru gcc-2.7.2.3-glibc z doporučené adresy nám oběma ten problém zmizel. Feela odepsal, že už je to v pořádku, takže se dá očekávat, že bude zanedlouho k dispozici oficiální update gcc ve formátu RPM. Tohle všechno se seběhlo během pár hodin. Takže až mi zase někdo bude vysvětlovat, že Linux nemá vůbec žádnou podporu, budu se už jen shovívavě usmívat... :-) Proč jsem ale potřeboval funkční GCC? V první řadě abych si mohl zkompilovat ssh, protože staré binárky odmítaly fungovat, že prý "segmentation fault". Daly si ale domluvit pomocí
rpm --rebuild ssh-*.src.rpm rpm -e ssh rpm -i ssh Nic jiného jsem už kompilovat nemusel. V konferenci linux@muni.cz si navíc někdo stěžoval, že nefunguje ncpmount (utilita na připojování novellovských disků). Prý k opravě stačilo smazat rpm z Red Hat 5.0 a nainstalovat starší z Red Hat 4.2, které jěště nepoužívá glibc. Oproti tomu, co jsem čekal za komplikace při přechodu z libc 5 na glibc, celá instalace vlastně proběhla celkem hladce. Upgrade na glibc se časem stejně nevyhne nikdo, tak proč to neudělat hned teď. Navíc když k tomu je aktuální distribuce Linuxu! A řekl bych, že za chvíli se začnou rojit i připravené soubory .rpm speciálně pro Red Hat 5.0 se vším potřebným, takže i to rpm --rebuild si budete moci odpustit. Tak co na závěr? Doporučit, nedoporučit? Red Hat 5.0 ještě není tak výborně odladěná distribuce jako Red Hat 4.2, ale má nové vlastnosti, které se vám určitě budou líbit. Pokud požadujete bezproblémový chod serveru a chcete, aby všechno fungovalo hned, sáhněte stále po Red Hat 4.2. Jinak rozhodně uvažujte o Red Hat 5.0, je prostě novější a pokrok nezastavíte. |