- p�edchoz� �l�nek - n�sleduj�c� �l�nek - obsah - �vodn� str�nka -

Linuxov� noviny 01/2000

NTS a interaktivn� dokumenty na Fakult� informatiky

David Anto�, 14. prosince 1999

V sobotu 11. prosince 1999 po��dalo �eskoslovensk� sdru�en� u�ivatel� TeXu CsTUG a Fakulta informatiky Masarykovy univerzity v Brn� v prostor�ch fakulty p�edn�ky o syst�mu NTS. NTS (New Typesetting System) je p�ipravovan� n�sledn�k TeXu.

P�edn�ej�c�mi byli Hans Hagen, vedouc� a koordin�tor projektu NTS a Karel Skoup�, program�tor, kter� se v sou�asn� dob� pr�ci na NTS pln� v�nuje.

V prvn�m bloku sobotn�ho dopoledne informoval Karel Skoup� o postupech, stavu a probl�mech implementace NTS. Idea vznikla p�ed t�emi lety a s vlastn� implementac� se za�alo p�ed rokem. Nen� bez zaj�mavosti, �e Karel Skoup� je jedin�m program�torem projektu. Prvn� f�z�, kterou auto�i zam��lej� dokon�it do poloviny roku 2000, je syst�m pln� kompatibiln� s TeXem.

Pro implementaci byl zvolen jazyk Java. Pat�� toti� mezi nejl�pe p�enositeln� programovac� jazyky v�bec a nav�c se realiza�n�mu t�mu zal�bil javovsk� syst�m bal��k� objekt�. TeX je program v�ce ne� dvacet let star� a a�koli byl vytv��en podle nejlep��ch postup� sv� doby, je to rozs�hl� monolit strukturovan�ho k�du.

TeX byl tedy "rozebr�n" na ��sti a ty jsou postupn� p�episov�ny v Jav� p��sn� objektov�. Za hlavn� probl�m ozna�il Karel Skoup� existenci velk�ho mno�stv� z�vislost� mezi jednotliv�mi ��stmi TeXu, kter� jsou p�irozen�m d�sledkem jeho architektury, zato se v�ak nesm�rn� obt��n� modeluj� pomoc� objekt�. A�koli TeX pat�� mezi nejl�pe dokumentovan� programy, TeXbook popisuje jeho �innost pouze ve standardn�ch situac�ch. Pro dosa�en� �pln� kompatibility je t�eba prov�d�t mnoho pokus�, kter� odhaluj� jeho chov�n� v neobvykl�ch podm�nk�ch.

NTS v sou�asn� dob� zvl�d� expanzi maker, odstavcov� zlom a v�stup, co� dosta�uje k tomu, aby n�m byla jeho funkce demonstrov�na. Karel Skoup� pomoc� NTS zalomil t�i odstave�ky textu, pak tot� provedl TeXem a v�sledky porovnal. Nejen �e byly stejn� napohled, ale v�sledn� dvi soubory se shodovaly do posledn�ho bitu.

Ur�it� �ten��e napad� ot�zka, zda takov� �sil� stoj� za to, aby vznikl "TeX II", jen�e objektov�, v Jav� a, jak jsme vid�li, tak� mnohokr�t pomalej��. Odpov�� poskytla p�edn�ka Hanse Hagena pod n�zvem

What things do we want NTS to do?

NTS nen� prvn�m n�sledn�kem TeXu. Jmenujme t�eba eeTeX, nebo zn�m�j�� pdfTeX. V�echny dosavadn� deriv�ty TeXu stoj� na p�vodn�m Knuthov� k�du, ve kter�m je ��st p�eps�na �i upravena. To nen� jednoduch�, zdrojov� k�d obsahuje mnoho velmi ��inn�ch optimalizac�, kter� ov�em vedou k naprost� nep�ehlednosti. Po�et lid� na sv�t�, kte�� se v tex.web skute�n� vyznaj�, se odhaduje na n�kolik des�tek.

C�lem zvolen� architektury NTS je maxim�ln� modularita. T�m se auto�i projektu sna�� d�t prostor program�tor�m, kte�� by cht�li p�epracovat a vylep�it ��st syst�mu. Po��t� se s t�m, �e se objev� nov� v�stupn� form�ty, jako se to t�eba ned�vno stalo s PDF, tak�e by m�lo b�t umo�n�no zpracov�vat jin� vstupy, ne� ty, na kter� jsou TeXist� zvykl�, nap��klad SGML. A�koli ur�it� nen� pochyb o tom, �e kup��kladu ��dkov� zlom TeXu pat�� k nejlep��m, mus�me si tak� p�iznat, �e i TeX m� sv� slabiny. Sazba na rejst��k, v�cesloupcov� sazba se zarovn�n�m nebo t�eba obt�k�n� obr�zk� jsou sice �koly �e�iteln�, ale nep��li� pohodln�, p�esn�ji �e�eno velmi obt��n�.

Tyto probl�my by postupn� m�ly �e�it dal�� verze NTS , tak� iniciativ� program�tor� mimo zat�m pon�kud uzav�en� t�m se meze nekladou. K�d bude voln� dostupn� a NTS bude ���en podobn� jako TeX. P�edpokl�d� se, �e jeho jednotliv� moduly budou moci b�t vyu�ity i samostatn�, nap��klad v� WWW browser si p�e�te zdrojov� k�d dokumentu t�eba v LaTeXu a zobraz� jej pomoc� NTS jako typograficky kr�sn� d�lo.

Mezi dal�� kroky pat�� integrace NTS a METAFONTu. Vych�z� se z toho, �e TeX dnes v�bec nebere v �vahu tvary znak�, kter� s�z�. Prost� jen skl�d� boxy a "nev�", jestli znak t�eba box nep�esahuje. Auto�i rovn� uva�uj� o vytvo�en� interaktivn�ho prost�ed�, ve kter�m by bylo mo�no (slovy Hanse Hagena) "sed�t s rukama na ��d�c�ch p�k�ch", m�nit parametry zlomu a sledovat, co se s dokumentem d�je.

NTS je velmi zaj�mav� projekt zam��en� do bl�zk� i vzd�len�j�� budoucnosti. N�m tedy nezb�v�, ne� cel�mu t�mu pop��t mnoho �sp�ch�.

Tvorba interaktivn�ch dokument�

Hans Hagen vedl na p�d� Fakulty informatiky v pozdn�m odpoledni 13. 12. 1999 op�t pod z�titou CsTUG u a Fakulty informatiky �ty�hodinov� tutori�l s n�zvem Advanced Interactive Documents. Jak ji� pravila pozv�nka, TeX je jeden z m�la program� schopn�ch vytv��et sofistikovan� dokumenty v PDF. Cht�lo by se dodat, �e zvl�t� tehdy, kdy� se TeX a PDF spoj� s Hansem Hagenem, co� dokazovaly jeho lehce avantgardn� navr�en� a zpracovan� prezentace.

Pan Hagen rozebral v �vodu v�hody a nev�hody form�tu PDF jako prost�edku pro p�enos informac� a d�le se v�noval probl�mu, kdy (ne)pou��t TeX. TeX se ukazuje jako velmi vhodn� prost�edek pro kvalitn� typografick� zpracov�n� dokument� pravideln� struktury, jejich� sazbu lze dob�e algoritmizovat.

D�le byly rozebr�ny z�kladn� charakteristiky (p�ed n�kolika lety se u n�s ��kalo "�pecifik�") interaktivn�ch dokument�. Je t�eba po��tat s omezen�mi, kter� p�in�� pou�it� technologie a na druh� stran� je �koda nevyu��t mo�nost�. Pak lze t�ko rozli�it, co je je�t� dokument a co je program. P�edstavte si zkou�ku z angli�tiny, p�i kter� v�m PDFko nab�z� mo�nosti dopl�ov�n� slov, a kdy� slovo vyberete, je do dokumentu nejen vlo�eno (to by nebylo nic moc), ale odstavec je vysazen, tak�e vypad� zcela dokonale, i kdy� jste vybrali nejm�n� dobrou ze v�ech mo�nost�.

Zbytek tutori�lu byl v�nov�n t�mat�m d�le�itosti strukturovan�ho a flexibiln�ho k�dov�n� dokument� a tomu, jak si m��eme takov� dokumenty navrhnout a vytvo�it sami.

Hans Hagen si vzal za c�l touto p�edn�kou uk�zat, �e u�ivatel� TeXu se mohou dostat a� na hranice mo�nost� tvorby dokument�. Mysl�m, �e se mu to poda�ilo, stejn� jako se poda�ilo CsTUG u p�ipravit dva dny pln� zaj�mav�ch informac�. *


- p�edchoz� �l�nek - n�sleduj�c� �l�nek - obsah - �vodn� str�nka -