Dotazovac� jazyk SQL je dnes standardem pro komunikaci s v�t�inou datab�z�. Jeho znalost je proto nezbytn� pro v�echny program�tory, kte�� vyv�jej� n�jak� datab�zov� aplikace. Vhod p�ijde i pokro�ilej��m u�ivatel�m, kte�� pou��vaj� nestandardn� dotazy, na jejich� vytvo�en� nesta�� vizu�ln� dotazovac� n�stroje. Nakladatelstv� Grada zaplnilo citelnou mezeru na �esk�m trhu, kdy� ve sv� �ad� Kompletn� kapesn� pr�vodce vydalo p��ru�ku o SQL.

Ji� z prvn�ch kapitol je vid�t, �e autor Milan �im�nek m� s datab�zemi bohat� zku�enosti. Stru�n� a srozumiteln� zde vysv�tluje v�echny datab�zov� pojmy, kter� jsou pou��v�ny v dal��m v�kladu. V druh� kapitole se po kr�tk�m historick�m ohl�dnut� sezn�m�me s mo�nostmi jazyka SQL.

Mn� osobn� se velice l�bila t�et� kapitola, kter� se v�nuje n�vrhu datov� z�kladny. Pokud sami vytv���me n�jakou datab�zovou aplikaci, je spr�vn� navr�en� struktura tabulek jednou z nejd�le�it�j��ch v�c�. A po pravd� �e�eno, i mnoho zku�en�j��ch u�ivatel� d�l� v t�to oblasti chyby. P�e�ten� t�to kapitoly prosp�je ka�d�mu, kdo n�kdy vytv��el vlastn� datab�zi.

V n�sleduj�c� kapitole jsou prob�r�ny pokro�ilej�� vlastnosti jazyka SQL, kter� u� nevyu�ije zdaleka ka�d�. Dozv�me se, jak vytv��et transakce a jak omezovat p��stup u�ivatel� k datab�zi. T�m zvl�dneme dv� techniky, kter� je vhodn� pou��vat pro zaji�t�n� bezpe�nosti a konzistence dat. D�le je v kapitole stru�n� zm�n�na mo�nost vytv��en� procedur a trigger�. Z�v�r kapitoly vyu�ij� zejm�na ti, kdo pracuj� s rozs�hl�mi objemy dat. Dozv�me se zde, jak optimalizovat datovou z�kladnu z hlediska jej� velikosti a rychlosti p��stupu. Jsou rozebr�ny i mo�nosti zrychlen� prov�d�n� dotaz�.

Zejm�na pro za��naj�c� u�ivatele je vhodn� p�t� kapitola, kde je na mno�stv� konkr�tn�ch p��klad� ilustrov�no pou�it� jazyka SQL. Touto kapitolou tak� kon�� v�kladov� ��st knihy a za��n� podrobn� referen�n� p��ru�ka.

O referen�n� ��sti knihy se nebudu nijak dlouze rozepisovat. Do n�kolika kapitol je rozd�len vy�erp�vaj�c� popis v�ech p��kaz� jazyka SQL. Samostatn� kapitola je v�nov�na p��kazu SELECT, kter� je nejpou��van�j�� a jen� m� mnoho voliteln�ch ��st�. Krom� p��kaz� nalezneme v referen�n� ��sti i popis funkc�, konstant, datov�ch typ� a oper�tor�.

Mezi nejroz���en�j�� datab�zov� syst�my v �ech�ch pat�� MS Access a Oracle. Access je pou��v�n zejm�na pro men�� aplikace, oproti tomu Oracle spln� i ty nejn�ro�n�j�� po�adavky. Uv�tal jsem proto, �e v referen�n� ��sti jsou pops�ny i odli�nosti t�chto dvou produkt� od standardu SQL.

Z�v�rem mi nezb�v� nic jin�ho, ne� knihu doporu�it v�em, kte�� pot�ebuj� pracovat s jazykem SQL. V kn��ce naleznete v�e velmi rychle a jej� form�t v�s p��mo vyb�z� k tomu, abyste ji nosili st�le s sebou. Tomu je p�izp�sobena i vazba knihy, kter� je �it�, a nestane se v�m tedy, �e po p�r t�dnech pr�ce s knihou se rozlep� h�bet a za�nou z n�j vypad�vat jednotliv� listy.

Milan �im�nek: SQL - kompletn� kapesn� pr�vodce. Grada 1999, 248 stran, ISBN 80-7169-629-7.

Recenze p�vodn� vy�la v t�den�ku Computerworld 18/99. Speci�ln� pro �ten��e Linuxov�ch novin ji je�t� tro�ku dopln�m.

Kniha se zam��uje na standard jazyka SQL a na odli�nosti Accessu a Oracle od standardu. Mezi u�ivateli Linuxu jsou velice obl�ben� datab�zov� servery MySQL a PostgreSQL. Ur�it� v�s tedy napadne ot�zka, zda m� kniha n�jakou hodnotu pro u�ivatele jin�ch datab�z� ne� Access a Oracle. Podle m�ho n�zoru m�. Standardn� p��kazy jazyka SQL podporovan� v�emi servery jsou v knize pops�ny dob�e. Nadstandardn� roz���en�, kter� p�in�� nap��klad MySQL a PostgreSQL, v knize nenalezneme. Podle mne je v�ak lep�� pou��vat je jen v nezbytn� nutn�ch p��padech. Z�sk�me t�m k�d, kter� bude sn�ze p�enositeln� mezi r�zn�mi SQL servery.