Linuxov� noviny | Duben 1998 | ||||
| |||||
Prvn�ch 15 kapitol (asi 220 stran) je v�nov�no instalaci, konfiguraci a popisu principu pr�ce nejroz���en�j��ho webov�ho serveru Apache HTTPd http://www.apache.org, druh� (ten��) ��st, je v�nov�na vysv�tlen� slibn�ho n�stroje pro v�voj��e webov�ch s�del, jazyku PHP/FI http://www.php.net a jeho propojen� s Apachem. Trochu netradi�n� p�sob�, �e vlastn� prvn� kapitola m� ��slo 3 (��slovan� kapitoly jsou i �vod a obsah). Najdeme v n� detailn� popis spu�t�n� Apache a seznam soubor�, kter� Apache pot�ebuje pro svoji pr�ci (konfigura�n� soubory a vznikaj�c� protokoly). N�sleduj�c� kapitola je v�nov�na p�ekladu a instalaci Apache. Podstatnou ��st kapitoly zab�r� p�eklad origin�ln�ho manu�lu, v druh� ��sti je v�ak velmi p�kn� pops�na ��st t�kaj�c� se konfigurac� virtu�ln�ch hostitel�. Toto je v�znamn� vlastnost Apache, kdy server dok�e vytv��et n�kolik virtu�ln�ch server� (nap�. www.aaa.cz a www.bbb.cz) pod jednou spu�t�nou kopi� Apache a dokonce i na jedin� IP adrese. Autor zde �ten��e prov�d� �skal�mi jednotliv�ch variant (v�ce spu�t�n�ch d�mon�, jeden d�mon apod.) v�etn� popisu odstran�n� chyb, kter� v�s p�i konfigurov�n� mohou potkat. Kapitola 5 roz�i�uje tuto problematiku i v�kladem, jak server prov�d� rozpozn�n� virtu�ln�ch hostitel� a dal�� podobn� teoretick� z�le�itosti, kter� se v�m budou hodit tehdy, a� se v�m nepoda�� server nakonfigurovat ani podle p��ru�ky. �est� kapitola je v�nov�na bezpe�nosti a provozov�n� u�ivatelsk�ch CGI skript�. Je zde vysv�tlena pr�ce programu suEXEC, kter� by v�m m�l zaru�it podstatn� vy��� bezpe�nost, pokud p�i pou��v�n� serveru Apache dovol�te u�ivatel�m tvo�it vlastn� CGI skripty, a nav�c chcete zajistit pohodl� p�i pr�ci jednotliv�ch u�ivatel�. Kapitola 7 se zaob�r� kompilac� a provozov�n�m Apache pod syst�mem UnixWare, kapitola 8 pak p�in�� p�eklad manu�lov�ho �l�nku t�kaj�c�ho se zm�n mezi verzemi 1.1 a 1.2 (pro informaci, posledn� verz� �ady 1.2 je 1.2.5, nyn� u� existuje �ada 1.3 nov� podporuj�c� i platformu WindowsNT). Za hodn� zaj�mavou ��st t�to kapitoly pova�uji ��st, kter� stru�n� popisuje rozhran� API, kter� umo��uje dotvo�it si dal�� vlastnosti serveru p��mo konkr�tn�m u�ivatelem (zde my�leno samoz�ejm� spr�vcem serveru). Mo�nosti API jsou bohat� a mimo standardn� distribuce existuje cel� �ada dopl�k�, jako je nap�. modul pro podporu r�zn�ch �esk�ch k�dov�n�, modul pro v��e zm�n�n� PHP/FI, modul pro SSL (bezpe�nostn� protokol) �i nap�. modul, kter� u�ivatel�m usnadn� zad�v�n� URL na va�em serveru (nap�. chybn� zadan� p�smenko se oprav� aj.). Dev�t� kapitola rozeb�r� �innost serveru p�i probl�mov�m stavu TCP protokolu, tzv. stavu FIN_WAIT_2. V tomto stavu je ji� komunikace mezi serverem a klientem ukon�ena, av�ak st�le je�t� server eviduje spojen� (nedo�lo ke korektn�mu ukon�en�). Kapitola osv�tluje, pro� k tomuto doch�z� a jak to na r�zn�ch platform�ch odstranit. V druh� ��sti kapitoly se nach�z� p�eklad dokumentu HOWTO (Jak na to), kter� d�v� odpov�di na z�kladn� probl�my, se kter�mi se spr�vce m��e setkat (nap�. jak omezit chov�n� internetov�ch robot�, jak p�esm�rovat server �i resetovat protokolov� soubory). Rovn� jsou zde zm�n�ny probl�my, kter� mohou vzniknout na nelinuxov�ch platform�ch (BSD, Digital Unix, ...). ��st 9.6 popisuje, co m��e v�st ke zd�nliv�mu (�i skute�n�mu) zpomalen� serveru. Je zde objasn�n probl�m, kter� se na Linuxu ob�as vyskytne, tj. zamrznut� serveru na n�kolik sekund a� minut a jeho op�tovn� probuzen� v d�sledku �innosti Apache. Kapitola 10 p�in�� zku�enosti, kter� mohou zv��it bezpe�nost va�eho serveru a usnadnit v�m konfigurov�n�. Druh� ��st kapitoly je referen�n� p��ru�kou pro konfigurov�n� serveru. Jde de facto o p�eklad origin�ln� dokumentace na www.apache.org, s podrobn�j��m popisem konfigurace modulu pro authentizaci v��i datab�zi mSQL. V druh� ��sti kapitoly je uk�z�na nov� vlastnost Apache 1.3, o kter� se m�lo v�. Server dok�e obsluhovat dynamicky zav�d�n� moduly (mod_dld), tj. dotv��et si konfiguraci serveru a� za chodu, bez nutnosti p�ekladu. Apache 1.3 nav�c p�in�� mo�nost pou��vat i moduly ve form�tu Win32 DLL. Toto samoz�ejm� vyu�ij� ti, kte�� budou Apache pou��vat ve Windows NT. Douf�m, �e toto bude jedna z kl��ov�ch vlastnost� (spolu s mod_isapi pro vytv��en� rozhran� mezi Apache a programy spole�nosti Microsoft), kter� nakonec vytla�� MIIS z oblasti Windows NT a nahrad� jej Apachem. V sam�m z�v�ru je je�t� rozebr�n intern� proxy modul Apache (mod_proxy), kter� dok�e pracovat i s protokolem SSL) a p�episovac� modul (mod_rewrite), kter� umo��uje prov�d�t p�esm�rov�n� URL na z�klad� regul�rn�ch v�raz�. T�m lze nap�. dos�hnout, �e u�ivatelsk� URL budou http://www.nekde.cz/~Milan.Sorm/, i kdy� ��ty na serveru jsou nap�. xsorm. Nav�c lze p�i p�episov�n� volat extern� skripty nap�. v Perlu a tam u� se fantazii meze nekladou. Jeden�ct� kapitola rozeb�r� konfiguraci v�ce IP adres na jednom s��ov�m rozhran� pro SunOS 4.1.x, 12. kapitola obsahuje p�eklad dokumentu FAQ (�asto kladen� ot�zky) a popis zn�m�ch chyb jednotliv�ch klient� (abyste v�d�li, a� budete rozj��d�t sv�j vlastn� server, komu d�vat vinu). Nakonec kapitoly n�sleduje seznam zn�m�ch chyb Apache. T�in�ct� kapitola p�in�� pokra�ov�n� referen�n� p��ru�ky z des�t� kapitoly (b�valo by bylo asi inteligentn�j�� d�t je k sob�, ale autor pou�il tuto skladbu). Tato ��st se t�k� konfigurov�n� samotn�ho j�dra Apache (kde�to v des�t� kapitole byl popis konfigurace jednotliv�ch modul�). �trn�ct� kapitola ukazuje mo�nosti nov�ho Apache 1.3 p�i spojen� s Microsoft Windows s rozhran�m ISAPI (Internet Server Applications API). Patn�ct� kapitola pak pod�v� v��et vlastnost� jednotliv�ch verz� Apache. V druh� ��sti knihy je pops�n serverov� skriptovac� jazyk PHP/FI, kter� v�m uvnit� HTML dovol� ps�t vlastn� aktivn� skripty (nap�. hodiny ukazuj�c� p�esn� �as apod.). �e u� jste toto n�kde vid�li? Ano, bylo to v JavaScriptu, ale ten byl z�visl� na implementaci v prohl��e�i. PHP/FI je �ist� z�le�itost� serveru. PHP/FI je rychlej�� ne� CGI (proto�e jej prov�d� ji� b��c� Apache), umo��uje p�ipojen� na programy pomoc� mechanismu trubky (kolony), jak to zn�me nap�. z Perlu - nap�. pos�l�n� po�ty, komunikace s aplikacemi apod. D�le obsahuje zna�n� mo�nosti pro protokolov�n� sv� �innosti, tak�e u�ivatel� si sami mohou tvo�it statistiky n�v�t�vnosti jejich str�nek apod., obsahuje vlastn� ochrann� metody p��stupu k dokument�m, um� se napojit na �adu existuj�c�ch SQL server� (mSQL, Postgres, MySQL, Sybase, Oracle, Illustra, Adabas, Filepro), zvl�d� komunikaci skrz specifikaci ODBC �i standardn� DBM datab�ze. Zvl�d� uploadov�n� souboru na server, ovl�d� matematick� v�po�ty, matice, Perlovsk� asociativn� pole (lze p�en�et mezi jednotliv�mi webov�mi str�nkami), mo�nosti skriptov�ho jazyka C, regul�rn� v�razy, tvorbu GIF obr�zk� atd. Jak je vid�t, ur�it� m� PHP/FI budoucnost, nav�c je zadarmo. Kapitoly 16 a 17 poskytuj� z�kladn� �vod do problematiky PHP/FI a popis instalace. PHP/FI m��e pracovat jednak jako serverov� modul nebo jako CGI skript zprost�edkuj�c� PHP/FI va�im skript�m (pak lze PHP/FI u��t i v jin�ch serverech ne� Apache, ov�em ne u� v takov� rychlosti). V kapitole 17 je rovn� rozebr�na konfigurace PHP/FI do bezpe�n�ho re�imu (aby mohly b�t vyu�ity v�echny bezpe�nostn� techniky PHP/FI). Druh� ��st kapitoly 17 rozeb�r� konfiguraci jednotliv�ch ��st� PHP/FI a napojen� na konkr�tn� SQL servery, vyu�it� jeho specifick�ch vlastnost� apod. 18. kapitola podrobn� popisuje vlastn� jazyk PHP/FI. Kapitola 19 je potom referen�n� p��ru�kou v�ech funkc� PHP/FI. V z�v�ru 19. kapitoly je potom rozebr�na mo�nost dodefinovat si vlastn� p��kazy do PHP/FI. To p�in�� jedine�nou mo�nost upravit si jazyk podle sv�ho. Nav�c autor PHP/FI nab�z�, �e pokud mu nov� funkce za�lete, roz���� o n� novou verzi PHP/FI. No nen� to skv�l�? Dvac�t� kapitola je pak dob�e zpracovan� rejst��k. M�m v�ak podez�en�, �e nen� zcela kompletn�. Nap�. mod_perl, o kter�m autor hovo�� v 16. kapitole, nen� v rejst��ku k nalezen�. Kniha bud� dojem p�ekladu origin�ln�ch manu�l�, o �em� se autor na za��tku zmi�uje. Na mnoha m�stech je v�ak tento p�eklad roz���en o cenn� zku�enosti, co� zvy�uje jeho kvalitu. Nav�c nesrozumiteln� pas�e origin�ln�ho manu�lu autor p�evypr�v�l, tak�e jsou nyn� pochopiteln�j��. Kniha bude p��nosem nejen pro toho, kdo se hodl� s Apachem sezn�mit (i kdy� pro n�j bude mo�n� p��li� stru�n�), ale p�edev��m pro toho, kdo hodl� Apache vyladit na maxim�ln� mo�nou m�ru. Kniha je v�bornou referen�n� p��ru�kou a popisem toho, jak server pracuje (technick� manu�l). Ten, kdo se chce sezn�mit s PHP/FI a v�n� v n�m pracovat, by m�l po t�to knize s�hnout zcela ur�it�. Negativn� p�sob� jen trochu zmaten� uspo��d�n� n�kter�ch kapitol, p�i�em� by n�kter� dlouh� kapitoly (10, 17) st�lo za to rozd�lit do n�kolika men��ch. Sympatick� by bylo, kdyby bylo alespo� za kapitolami vynech�no trochu voln�ho m�sta na zaps�n� pozn�mek, proto�e do referen�n�ch p��ru�ek si �ada lid� vpisuje nov� se objeviv�� direktivy �i parametry. Na druh� stran� toto by knihu prodra�ilo, a tak se mus� �lov�k spokojit se �ty�mi voln�mi stranami na konci knihy. V knize mi rovn� chyb� seznam literatury �i webov�ch str�nek, kde by �lov�k z�skal dal�� informace a roz���il si tak v�domosti (nap�. podrobn�j�� specifikaci API Apache i API PHP/FI modulu apod.). Knihu m��ete zakoupit za 294 K� v ka�d�m po��ta�ov�m knihkupectv�. |