Následující text je emailové interview s Linusem Torvaldsem, tvůrcem operačního systému Linux. Protože je velice zaneprázdněn, děkujeme mu, že nám věnoval několik minutek, ve kterých nám sdělil na čem právě pracuje. Originál tohoto interview naleznete na adrese http://www.inxutil.com/inx_linux/inx_linus_intv.html.

TS: Proč jsi byl vzhůru tak dlouho do noci?
Linus: Pracoval jsem na různých věcech; současný SMP kód a dcache jsou mnou těžce ovlivněny. A kromě Linuxu mám také svoji SkutečnouPráci(R) a samozřejmě rodinu.

TS: Co je pravdy na pověstech, že chceš pokračovat s jádrem Linuxu na komerční bázi?
Linus: Nic, vůbec nic. Já jsem nikdy nic takového neslyšel a jsem poněkud překvapen. Autorská práva jádra mi neumožňují komercializaci, ani kdybych chtěl, což nechci. Protože jsem hlavním vlastníkem autorských práv, doporučuji všem lidem, aby do hlavičky svých kódů vkládali svoje jména - výsledkem toho je, že existuje několik lidí, kteří jsou majiteli autorských práv pro různé části jádra.

Proto může každý klidně spát s přesvědčením, že pokud bych chtěl komercializovat Linux, musel bych k tomu mít souhlas tolika lidí, že to prostě není možné.

Kromě toho, kdyby čert chtěl a já bych některý kernel komercializoval, tak by se neztratila GPL nad staršími jádry, která by nepřestala fungovat a jistě by se našli lidé, kteří by pokračovali v jejich vývoji, protože si myslí, že by Linux měl zůstat free.

Výsledkem tedy je, že opravdu není čeho se obávat.

TS: Jaký je stav podpory multiprocesorových systémů v jádře?
Linus: Linux/SMP není příliš starý, současná stabilní jádra (tj. jádra řady 2.0) obsahují tradiční "první přiblížení" SMP - jednoduchý zámek jádra.

Jednoduchý zámek určený k ochraně dat jádra je nejjednodušší cestou jak udělat podporu pro SMP, ale je zde problém s jistým typem zátěže (vše, co intenzivně používá volání jádra, např. web server). Ale i tak to pracuje celkem pěkně (např. pro paralelní make atd.). Ale ještě to není dobré finální řešení.

Dobrou zprávou je, že to všichni vědí a že cesta jednoduchého zámku je pouze prvním přiblížením. Současná vývojová jádra (řada 2.1) už obsahuje implementaci násobného zámku SMP (multi-lock), která je poměrně zdařilá.

V současné době je velká část jádra zamykána jednoduchým zámkem, ale velký rozdíl je v tom, že to již není koncepční nutností, ale pouze výsledkem pomalého přechodu z původního modelu SMP na nový.

Proto bylo ve verzích řady 2.0 dost nemožné přesunout nějakou část jádra mimo zámek. Verze 2.2 už bude mít mnoho důležitých subsystémů oddělených (obsluha procesů, přerušení, signály apod.)

TS: Existuje mnoho Linuxových projektů, vidíš nějaký jako významnější než ostatní?
Linus: Pokud bych si měl vybrat nějaký, na kterém bych chtěl pracovat, stále bych pokračoval ve vývoji jádra, a to jednoduše z toho důvodu, že zde leží mé osobní zájmy. Ale jsem šťastný, že mohu říci, že v současné době je většina skutečně důležité práce konána v uživatelském prostoru a jádro bylo přesunuto tam, kde by mělo být: důležitá část systému, ale lidé už o něm nepřemýšlí tak často jako dříve, a to jednoduše proto, že si zvykli na jeho přítomnost.

Z projektů v uživatelském prostoru se mi nejvíce líbí wine (emulátor prostředí MS Windows) a egcs (pokračovatel projektu GNU C kompileru). Ale jsou jistě i jiné zajímavé projekty, jako např. NC společnosti Corel, který je založen na Linuxu běžícím na StrongARM (bližší informace jsou v článku NC společnosti Corel).

TS: Pravděpodobně nejčastější otázka: Kterou distribuci Linuxu považuješ osobně za nejlepší a proč?
Linus: Já osobně používám Red Hat Linux, částečně protože jí důvěřuji po technické stránce. Distribuce Red Hat je velice propracovaná po stránce bezpečnosti na Internetu; ze svých zkušeností mohu říci, že společnost Red Hat je zdaleka nejodpovědnějším prodejcem (a to nejen ve světě Linuxu) co se týče bezpečnosti. Dalším důvodem je, že jsem líný a je tak jednoduché upgradovat balíky automaticky přes FTP, když je nalezena další bezpečnostní díra v sendmailu...

Jiným (a to dost podstatným) problémem je, že mám doma tři stanice DEC Alpha a Red Hat je jednou z mála distribucí Linuxu, která je k dispozici na více architekturách. Proto jsou možnosti mé volby poněkud omezeny.

Samozřejmě nechci vychvalovat pouze Red Hat - velice se mi líbí třeba SuSe. Vypadá docela dobře a ačkoli byla původně německá (jejich první CD bylo celé v němčině - mohu tento jazyk dekódovat, pokud bych chtěl, ale nemohu jej číst), dnes již má i anglickou verzi. Částečně také proto, že měli jazykové problémy, se nyní snaží brát vážně problémy internacionalizace.

Dost také záleží na tom, co od distribuce chcete. Caldera má jiné cíle než třeba Red Hat nebo Suse. Kvůli jejich pěknému desktopu jsem ji nainstaloval na počítač mé ženy (ale jakmile si na něj zvykla, ihned jsem její počítač přeinstaloval na Red Hat jenom proto, že jsem líný jako veš a protože mám na svých počítačích Red Hat a nechtěl jsem se starat o dva různé systémy, když se tomu mohu vyhnout...). Pro některé lidi může být ale Caldera kvůli jejich podpoře Netware jedinou volbou.

TS: Nyní žiješ ve Spojených státech. Můžeš nám říci, kde pracuješ, co tvoje rodina atd.?
Linus: Ano, nyní žiji ve Spojených státech, přesněji v Santa Clara, CA. My jsme se přestěhovali v tomto roce a jsme zde velice šťastní. Počasí je zde o poznání lepší než v Helsinkách, a mně se líbí moje práce.

("My" znamená já, moje žena Tove, naše deset měsíců stará dcera Patricia a naše dvě kočky Randi a Misu. Ano, když jsme se stěhovali, vzali jsme s sebou naše kočky.)

Pracuji pro maličkou společnost Transmeta a skoro oficiální prohlášení říká, že vyrábíme "produkty". Pokud by se někdo zeptal, jaké "produkty", odpověď by pravděpodobně zněla "pěkné produkty". Tak a teď znáte všechny podrobnosti.

(Ale ne, ve skutečnosti to nesouvisí s Linuxem: Chtěl jsem dělat něco nového někde, kde mi dovolí pracovat jak na Linuxu tak i na něčem jiném, a společnost Transmeta je ráda, že pokračuji ve vývoji Linuxu nesvázán řetězy - pravděpodobně proto, že Linux hojně používají na svých počítačích.)