Posledn� t�i m�s�ce byly hodn� ve znamen� my�lenek free softwaru, Linuxu, GNU apod. Vznikla �esk� nadace pro podporu free softwaru. Jak� bude jej� budoucnost, to se teprve uk�e. V�e z�vis� jen na lidech, tedy na n�s, na tom, jak budeme schopni podporovat ideje, kter� jsou s free softwarem spojeny. V t�to souvislosti se mi st�le z�eteln�ji vyjevuje paralela mezi free softwarem a free my�len�m. My v�ichni v�me, �e sl�vko "free" neznamen� prim�rn� "zdarma". Mnohem v�ce jde o svobodu sd�len� my�lenek, kter� se zformovaly v konkr�tn� programy �i programov� k�d. Z toho mi ale tak� vypl�v�, �e m�-li m�t free software p��znivou budoucnost, je nutn�, aby si ka�d� p��znivec free softwaru uv�domil, �e je nezbytn� zachovat si co nejsvobodn�j�� my�len�.

Nyn� by se mohlo ozvat: "To je p�ece jasn�, to snad nen� nutno n�m p�ipom�nat. Takov� v�zva by se sp��e m�la obracet na ten dav, kter� jde slep� za v��m, co mu p�edhod� Bill Gates." Nen� to v�ak tak docela pravda. I n�m se �asto st�v�, �e p�estaneme uva�ovat svobodn�. Co t�m tedy m�n�m a kde se �asto skr�v� nebezpe��?

Nebezpe�� se skr�v� v n�s, v na�ich slabostech, n�vyc�ch, stereotypech, pohodlnosti, lenosti, je�itnosti apod. Dal��m v�znamn�m sl�vkem v t�to souvislosti je slovo "strnulost". Snad bude na tomto m�st� vhodn� uv�st p��klad.

M�jme �lov�ka, kter� pochop�, �e nen� n�co v po��dku ve zp�sobu, kter�m se v dne�n� dob� ve sv�t� prosazuje a uplat�uje software. �e tento zp�sob m� nakonec ten d�sledek, �e se �asto neuplatn� ty nejlep�� my�lenky, ba naopak, �e v podstat� doch�z� k potla�ov�n� kvalitativn� lep��ho softwaru, aby nemohl ohro�ovat pozice kvalitativn� hor��ho softwaru od komer�n� siln� firmy. Je p�irozen�, �e takov� �lov�k hled� v�chodisko, hled� alternativu. Dnes u� tuto alternativu m��e nal�zt, proto�e existuje free software. Najde si tedy ty programy, kter� pot�ebuje, dle sv�ch mo�nost� se sna�� i rozv�jet vlastnosti t�chto program� a je spokojen. Ale pr�v� zde se u� skr�vaj� z�rodky nebezpe��. P�vodn� "�irok�" a voln� my�len� se z��� na j�m v praxi poznan� v�ci, p�vodn� snaha o pozn�v�n� nov�ho se hodn� redukuje, n�kdy a� ustrne, s pokra�uj�c�mi zku�enostmi se i p�ipojuj� "�elezn� ko�ile" n�vyk�, a p�ipoj�-li se k tomu je�t� na�e je�itnost, nen� nic neobvykl�ho, �e se t�eba ze dvou lid�, kte�� na po��tku hled�n� zast�vali podobn� stanoviska, stanou posl�ze protivn�ci jenom proto, �e jeden si vybral jednu jednotlivost a druh� n�jakou jinou. P�itom zapom�naj�, �e vych�zej� z jednoho z�kladu a �e cel� probl�m spo��v� pouze v tom, �e zapomn�li na celek a nejvy��� prioritu p�isoudili detailu. Lp�n� na tomto detailu pak �lov�ku br�n� v rozletu jeho my�len� a p�vodn� pohybliv� my�len� se st�v� strnulej�� a strnulej��.

Vr�t�m se op�t k free softwaru, jeho� nejpodstatn�j��m aspektem je podle m�ho n�zoru samotn� jeho ideov� podstata, jak jsem uvedl. Bylo by dobr�, kdybychom se dok�zali vyhnout procesu, kter� jsem popsal ve v��e uveden�m p��kladu a kter� se v lidsk�ch d�jin�ch ji� mnohokr�t opakoval (nap�. u k�es�anstv� se jist� skupiny lid� lp�n�m na bezv�znamn�ch mali�kostech, r�zn�ch ritu�lech, �konech apod., dostali a� k nen�vistn�m n�bo�ensk�m v�lk�m, a�koli p�vodn� vych�zeli ze stejn�ho z�kladn�ho principu; a to v�e proto, �e zapomn�li, nebo kv�li je�itnosti cht�li zapomenout na z�kladn� stavebn� kameny a my�lenky).

Jsem p�esv�d�en, �e free software je n�m pomoc� nejen ryze praktickou (ve smyslu u�ite�nosti program� jako Linux, Emacs, TeX, XFree atd.), ale �e n�m m� b�t z�kladn� idea free softwaru st�le i p�ipomenut�m toho, abychom sv� my�len� udr�ovali sv��.