TeX je s�zec� syst�m. GNU programy ho pou��vaj� k ti�t�n� dokumentace. P�esto, �e to je docela star� program - jeho prvn� verze pou��vali ji� v 70. letech, je dodnes kvalita v�stupu z modern�ch DTP jen t�ko srovnateln� s v�stupem z TeXu. Aby bylo mo�n� vysv�tlit pro�, nap�ed mal� �vod:
Typografie je jedna z v�c�, kter� po��ta�e �pln� ovl�dly. Snad v�echny texty se dnes tisknou na po��ta�i. Bohu�el programy pro s�zen� d�laj� program�to�i a ne typografov� a ti v�t�inou v�bec netu�� o jak slo�itou v�c se jedn�. Typografie m� toti� podobn� probl�m jako programov�n�. Stejn� jako norm�ln� �lov�k nepozn� dobr� program, holduje Windows, a �e to pad�? No minul� verze padala v�c! Stejn� norm�ln� �lov�k nepozn� dob�e nas�zen� text. Stejn� jako programov�n� m� svoj� �emeslnou ��st - r�zn� pou�ky, algoritmy a f�gle, kter� dobr� program�tor m� um�t tak, i v typografii existuje hodn� podobn�ch pou�ek. A stejn� jako pro programov�n� �lov�k pot�ebuje talent, aby na�el lep�� �e�en�, program spr�vn� navrhl, tak i v typografii je v�c citu a vkusu jak� zvolit typ p�sma, navrhnout ob�lku atd. Dokonce i rozestupy mezi p�smeny zvol� ka�d� typograf jinak. Na�t�st� pro norm�ln� text �lov�k tento cit a� tak moc nepot�ebuje. Pokud se nebude pou�t�t do ��dn�ch experiment�, jako jsou r�zn� typy p�sma, barvy apod. a bude se dr�et pou�ek, m��e odv�st velice kvalitn� pr�ci. Pou�ek je sice hodn� (vyv�jely se cca 2000 let), ale alespo� ty z�kladn� maj� svoj� logiku a daj� se osvojit asi tak za t�den.
Pokud v�s V�s zaj�m� o jak� pou�ky se jedn�, m��ete si n�kter�ch z nich p�e��st v n�sleduj�c�ch odstavc�ch. M��ete si k tomu vz�t n�jakou kn��ku, nebo �asopis a pe�liv� porovn�vat.
V�t�inu lid� p�ekvap� u� t�eba to, �e nen� poml�ka jako poml�ka. Je jich hned n�kolik. Ta nejkrat�� se jmenuje spojovn�k (hyphen) a pou��v� se na rozd�lov�n� slov a ve slovech jako p�jde-li. Ta prost�edn�, p�l�tvrte�n�, je dlouh� asi jako ���ka mal�ho n. Tedy se j� anglicky ��k� en-dash. Ta se pou��v� na zn�zorn�n� interval� (str�nky 10--20). Ta se neodd�luje mezerou a kdy� ano, tak jen z��enou mezeru (to mi p�ipom�n� �e nen� mezera jako mezera). Posledn� poml�ka je dlouh� �tvrte�n�kov� anglicky em-dash, ta se v anglick�m textu tak� neodd�luje, v �esk�m se ale kolem d�laj� mezery. Pou��v� se tam, kde je pomlka v �e�i. (ano --- nebo ne, yes---or no). Jak vid�te, jenom poml�ky jsou slu�n� v�da. A to nemluv�m o m�nusu, kter� vypad� �pln� jinak.
Dal�� d�le�it� v�c je l�m�n� ��dek odstavc�. Je mnoho zp�sob�, jak to ud�lat. Nej�ast�ji se zarovn�v� prav� okraj - text se prot�hne nebo zahust� tak, aby to vy�lo. To kdy� ud�l�te �patn�, vzniknou bu� neesteticky zhu�t�n� ��dky nebo naopak hodn� prota�en�. Proto�e ne ka�d� p�smeno jde prot�hnout stejn�, nejv�ce se roztahuj� mezery. V anglick�ch textech se d�l� v�t�� mezera za koncem v�ty ne� mezi slovy. Prota�en� mezery se ale ve v�sledn�m textu mohou nashrom�dit nad sebe, co� ud�l� o�kliv� vypadaj�c� �eky. A samoz�ejm� ��dku nejde rozd�lit v�ude (nejde za p�edlo�kou, mezi ��slem a jednotkou, nebo t�eba za inici�lou jm�na). Existuje mnoho zp�sob�, kde ��dky zlomit a nejenom ten klasick�, �e se p��e na jednu ��dku dokud to jde. Posunut� takov�ho zlomen� o slovo vedle m��e pozd�ji zp�sobit, �e dal�� ��dky budou mnohem lep��. Tak� nen� dobr� p��li� �asto d�lit slova, nebo aby kon�it odstavec kr�tkou ��dkou, proto�e pak v textu vznikne velk� mezera.
Kdy� jednou jsou odstavce hotov�, je nutn� je um�stit na str�nku. To tak� nen� jednoduch�. Str�nka m� p�sobit vyv�en�m dojmem, text tam nem� v�elijak poskakovat a m� vypadat podobn�, jako ta prot�j��. Nem�la by kon�it rozd�len�m slovem nebo prvn�m/p�edposledn�m ��dkem odstavce. Nejl�pe se �te, kdy� kon�� koncem odstavce nebo alespo� koncem v�ty.
Nem�lo by se v textu vyskytovat hodn� r�zn�ch font�, proto�e v�t�ina font� spolu dohromady nejde. Od ka�d�ho fontu je �asto n�kolik verz� - bold, italic, slanted apod. a tak by si �lov�k m�l s nimi vysta�it. Na ka�d� druh textu se hod� jin� font. Nap��klad pro v�deck� text se hod� fonty Times. To jsou velice p�kn�, vyv�en�, p�ehledn� a �iteln� fonty. Pro psan� poezie v�ak lepe vypad� Bodoni nebo Garamond. Ve v�deck� literatu�e se r�zn�ch font� pou��v� ke zv��en� �itelnosti - nap��klad d�le�it� v�ci se tisknou boldem, po��ta�ov� slova neproporcion�ln�m fontem, matematick� prom�nn� italikou. Fonty ale mus� b�t dob�e slad�n�, aby vypadaly podobn�. Pro s�zen� matematiky existuj� dal�� velmi komplikovan� pravidla, kter� neovl�d� n�kdy ani profesion�ln� typograf, proto�e je t�eba um�t nejenom typografii ale i porozum�t matematick�m formul�m. Nedoporu�uje se pou��vat nap��klad podtr�en� nebo inverzn� text. Ani stejn� fonty v r�zn�ch velikostech nejsou stejn�. Opravdu mal� fonty (5 bod�) by m�ly b�t zjednodu�en� a �ir��, aby se zv��ila �itelnost, norm�ln� fonty u� mohou b�t mnohem slo�it�j�� a je dobr� je z��it, proto�e jinak vypadaj� �patn�. Fonty nad 17 bod� u� z�st�vaj� stejn�. Dobr� font nen� takov�, na kter� kdy� se norm�ln� �lov�k pod�v�, tak se mu o�i rozz���, �sta pootev�ou �divem a prohl�s�, �e tak kr�sn� p�smeno je�t� nevid�l. (Gotick� p�smena se do manu�lu moc nehod�). Dobr� font na text je v�t�inou ten nejoby�ejn�j��. M�l by b�t p�ehledn�, nem�l by se sl�t ani p�i opakovan�m kop�rovan� apod. D�le existuj� kombinace jako fi, kde p�i spr�vn�ch rozestupech te�ka od i vleze do f. Ty se potom tisknou jako speci�ln� slitky.
Asi u� tu��te, �e v�stup z Textu602 nebo MS Wordu nen� to nejlep��. A tak se vr�t�m k TeXu. Profesor Donald E. Knuth je jedn�m z nejzn�m�j��ch vedc� zab�vaj�c�ch se po��ta�i. Kolem roku 1972 pracoval na sv� slavn� knize The Art of Computer Programming (Um�n� programovat). Tam se sna�il shrnout sv� um�n� a je to jedna z nejlep��ch knih o programov�n�, kterou by si ka�d� program�tor m�l p�e��st. Po vyd�n� prvn�ho d�lu se mu nel�bilo, jak jeho knihu tisknou. Proto se zam��il na po��ta�ovou typografii. V t� dob� nic jako DTP neexistovalo a tak v�e vym��lel od za��tku. Typografii pe�liv� prostudoval a za�al pracovat.
Sv�j z�m�r u� vyj�d�il v n�zvu. TeX je p�epis �eck�ch p�smem - tau, epsilon, ch�. To je slovo, kter� znamen� um�n� ale tak� technologii. Proto se TeX �te jako ,,tech'' .
Pr�ci si rozd�lil na t�i ��sti - metafont - program, kter� vygeneruje bitmapy font� pro r�zn� za��zen� a velikosti. Nav�c vygeneruje metriky (velikosti �tvere�k� s jednotliv�mi p�smeny plus pru�iny mezi, kter� ud�vaj�, jak se maj� p�smenka s�zet do optim�ln�, zhu�t�n� a rozta�en� ��dky). Dal�� program je TeX. Ten vezme V� manu�l a vygeneruje .dvi soubor, kter� obsahuje jednotliv� str�nky a informace, kde m� b�t um�st�no kter� p�smeno ve kter�m fontu. Posledn� je dvi driver, kter� m� za �kol pou��t bitmapy font� a vytisknout je.
V metafontu je font popsan� opravdu klasicky - tedy tahy �t�tcem. Pou��v� se �asto prom�nn�ch a maker. A tak nap��klad zm�nou n�kolika prom�nn�ch vygeneruje m�sto norm�ln�ho Times old Roman jeho bold, nebo italic verzi. Proto verz� z�kladn�ho fontu je asi 70. Fonty se generuj� pro r�zn� velikosti r�zn� (zm�nou n�kolika prom�nn�ch jde mal� fonty vygenerovat �ir�� a jednodu��� atd). Generuj� se jinak na ka�d� za��zen�. Berou se v �vahu r�zn� jeho nedostatky - t�eba, �e �ern� body jsou v�t�inou o n�co v�t�� apod. Proto fonty vypadaj� nesrovnateln� l�pe, ne� klasick� vektorov�, bitmapov� nebo truetypov� fonty. Nav�c se metafont hod� pro generov�n� obr�zk�.
TeX nen� ��dn� wysiwyg. Sv�j dokument p��ete jako program, pou��v� ale hotov� makra a styly. Jsou k dispozici cel� komplikovan� syst�my maker napsan�ch pro TeX (nap��klad LaTeX, AmSTeX atd), kter� u� um� v�t�inu typografick�ch pravidel. Tak�e program potom u� ��k� p�ibli�n�: chci ps�t v�deckou knihu, jmenuje se ... , autor se jmenuje ... a prvn� kapitola zn�: ... . Makra za v�s ud�laj� celou sazbu. V�sledkem je kniha s nadpisem, obsahem a t�eba i indexem. Proto se t�m v�bec nemus�te zat�ovat a v�novat se pln� obsahu a m�te jistotu obstojn�ho v�sledku. Samoz�ejm�, �e je mo�n� napsat dal�� styl, ale �lov�k by m�l um�t u� zm�n�n� pravidla, ne� n�co takov�ho za�ne. Kdy� nechcete ��dn� zvl�tnosti, je psan� v TeXu mnohem rychlej��, ne� jinde, proto�e v�t�inu pr�ce d�laj� makra. V�hoda tak� je, �e pouhou zm�nou maker �lov�k m��e vzhled dokumentu �pln� p�ed�lat.
Existuje tak� syst�m maker texinfo, kter� um� vygenerovat jak manual, tak hypertextov� help pro EMACS, nebo HTML. V�sledn� hypertextov� help je potom podobn� t�m, kter� mo�n� zn�te z Borland�ho IDE. Pro naps�n� TeXu byl vyvinut tak� speci�ln� jazyk web. Ten je zaj�mav� t�m, �e funguje bu� jako TeXov� zdroj�k, tak�e si ho m��ete vytisknout jako manual (zdroj�k je p�ece nejlep�� dokumentace) nebo jako zdroj�k TeXu, nebo ho m��ete pomoc� programu web2c zkompilovat a z�sk�te funk�n� program. Nau�it se pracovat s TeXem trv� asi t�den a stoj� to za to.
Dvi - tady je pr�ce u� jednoduch�. Je to hned n�kolik dvi driver�. Nejd�le�it�j�� jsou: dvips (p�evad�� do postscriptu), dvilj (driver pro laserovou tisk�rnu). A samoz�ejm� driver, kter� zobraz� dvi na obrazovce, xdvi.
Abych uk�zal, �e TeX m� v�echny tyto pravidla v mal��ku, ud�lal jsem p��klad 1 . Z�rov�n to je uk�zka, jak si TeX p�kn� porad� s n�zk�m rozli�en�m - zkuste n�kdy zobrazit v 320x200 v�stup z Wordu. Tak� si v�imn�te, jak p�kn� TeX rozl�mal odstavce apod.
Cel� TeX je velmi dob�e pops�n p��mo od autora v knize TeXbook. Tu doporu�uji ka�d�mu p�e��st. Metafont je potom pops�n v metafontbooku.
TeX pln� podporuje �e�tinu a dal�� jazyky, t�eba i hebrej�tinu. Na to je ale t�eba �prava pro ti�t�n� zprava doleva.
TeX sice nen� GNU program - je star��, ale projekt web2c (p�eklada� jazyka, ve kter�m je naps�n TeX do C) u� je. A tak mysl�m, �e oba projekty spolu souvis�.
Dotazy a p�ipom�nky ohledn� str�nky pos�lejte na hubicka@paru.cas.cz