- předchozí článek - následující článek - obsah - úvodní stránka -

Linuxové noviny 01-02/99

Recenze: Linux, dokumentační projekt

Oto Buchta, 4.ledna - 8.února 1999

Začnu asi takto: Na tuto knihu jsem se víc než měsíc třásl jako "kuna na vajca".

Asi dvacet minut po získání informace o tom, že a kde ji mají, jsem ji vlastnil i já. Ani jsem si ji nenechal zabalit a se slovy: "Tak, a teď čtu bibli." jsem ji otevřel. Ale velice jsem se zklamal. O tom však později.

Těchto 1175 stran textu je rozčleněno na pět "knih":

  • Příručka uživatele - The Linux User's Guide
  • Příručka správce operačního systému Linux - The Linux System Administrator's Guide
  • Příručka uživatele - The Linux User's Guide
  • Příručka správce sítě - The Linux Network Administration Guide
  • Průvodce jádrem operačního systému Linux - The Linux Kernel Hacker's Guide
  • Praktické návody - 6 dokumentů HOWTO

Příručka uživatele

Tato kniha si dala za cíl připravit úplně obyčejného uživatele na to, co vlastně Linux je, a snaží se naučit uživatele: nebát se Linuxu, nebát se souborového systému, editovat soubory, využívat sílu malých prográmků, nebát se myši, komunikovat s okolím po Internetu a hlavně nebát se experimentovat a konfigurovat.

Po letmém pokusu uvést čtenáře do problematiky Linuxu celkem zdařilým výkladem základní filosofie a historie systémů UNIX se může babička dozvědět, jak systém naběhne, jak se ukončí a co při tom vše dělá. Když už ovládá umění stisku resetpáky, přijdou na řadu základní příkazy: ls, cp, mv, rm, později i roura, find, tar a dd. Pak se dozví, že bez editoru to jaksi není ono a dostane jako nabídku hned dva: Emacs a vi. Nakonec svá tajemství poodhalí i X Window System. Když už se toho uživatel tolik dozví, je vyzván, aby sám objevoval nové krásné vlastnosti a vyzkoušel si jeho oblíbené programy sám překonfigurovat. Zkrátka a dobře, potřebujete-li někomu dát tip na "Uživatelem Linuxu snadno a rychle", mám pro Vás dobrý tip: Příručku uživatele z LDP.

Příručka správce operačního systému Linux

Jak sám název napovídá, tato kniha má pomoci uživatelům, aby se přehoupli na druhý břeh a stali se za pár hodin správci systému. Stručně a přehledně popisuje udržování aktuálního systémového času, dopodrobna rozebírá problémy a principy náběhu systému a jeho shození a samozřejmě zde nesmí chybět popis přihlašování a správy uživatelských kont. Podle mého názoru jsou jednoznačně nejdůležitějšími pasážemi této knihy ty kapitoly, které se zabývají tzv. "mediální" problematikou, tedy vše, co se, byť i vzdáleně, týká disků, disket, pásek, CD-ROM apod. Už jenom kvůli těmto kapitolám bylo dobře, že tato kniha vyšla, a doporučuji opravdu každému k přečtení, obzvláště pak pasáže o struktuře souborů (asi to nikdo u Red Hatů nečetl, což je škoda) a o zálohování.

Příručka správce sítě

Příručka správce sítě je velmi zevrubný popis všeho, co člověk potřebuje vědět pro konfiguraci čistých Unixových síťových služeb. V první polovině knihy se autor zabývá rozchozením TCP/IP od hardware až po DNS. V druhé části pak probírá problematiku po párech vybraných síťových služeb. Jedná se o služby r* a NIS, sdílení souborů pomocí NFS a UUCP a konečně systémy na předávaní zpráv Elektronická pošta a NEWS. Celá kniha je psána velice líbivým jazykem, takže i přes přehršel informací, kterými je čtenář opravdu zavalen, se v nich vyzná poměrně jednoduše a myslím, že i laik by pochopil, o co v té které pasáži jde a jak tedy docílit toho či onoho. Za několik měsíců Vám potom poreferuji, jak by byla schopna naši domácí síť nakonfigurovat moje žena. Myslím ale, že by neměla žádné vážné problémy. Pro toho, kdo chce začít se sítěmi (nebo alespoň s jednou z výše uvedených síťových služeb), by se tento dokument měl stát tím prvním, po čem sáhne.

Mám ale i výhrady. Některé pasáže by klidně mohly za dlouhých zimních večerů sloužit jako četba na pokračování, protože ke každému rozebíranému problému je uveden i příklad, což hlavně u problému se síťováním je dost zdržující. Co dokumentu neprospívá je i to, že není zrovna nejčerstvější.

Průvodce jádrem operačního systému Linux

Urgh. Agrr. Toto jsou moje vzdechy, které jsem vydával při čtení tohoto dokumentu. Průvodce jádrem je kniha, kterou by měl číst každý programátor, který chce napsat i něco většího než skript do cron-tabu. Ty vzdechy jsem však vydával proto, že ke čtení je třeba mít originál a porovnávat jej s překladem, což já nedělal. I tak jsem objevil spoustu nepřesností v jinak perfektním textu, který rozebírá celé jádro sice zeširoka, ale velmi do hloubky. Místo dlouhého popisu snad bude stačit pouhý výčet názvů kapitol: Základy hardware, Základy software, Správa paměti, Procesy, Meziprocesorová komunikace, PCI, Přerušení a jeho obsluha, Ovladače zařízení, Souborový systém, Sítě, Mechanismy jádra, Moduly, Zdrojový kód Linuxu. Vynikající jsou též odkazy na příslušné zdrojové soubory ze stromu kernelu včetně vypíchnutí důležitých funkcí. Autor šel v dokumentaci jádra tak daleko, že jsou jako Příloha A přiloženy kompletní komentované výpisy 26 hlavních datových struktur! Navíc tento dokument je zaměřen na jádra 2.0.x, takže je poměrné aktuální.

Praktické návody

Z HOWTO dokumentů (to, že se jedná právě o ně, jsem pochopil až při čtení kapitoly IPX, ve které přímo stojí napsáno: "Toto je dokument IPX-HOWTO" byly vybrány následující:

  • Linux NET-3 - v originále Linux NET-3 HOWTO. Je těžké popsat, co vlastně tento dokument obsahuje. Na téměř sto stranách popisuje konfiguraci síťových rozhraní a protokolů na nich používaných. Vzhledem k tomu, že se autor snaží vzít problematiku sítí a síťového železa hodně ze široka, nezbývá mu na každou kapitolu víc než půl stránky. Proto se většinou dočtete jen, co se asi přibližně skrývá pod názvem kapitoly, kde to zapnout v jádře, jaké je základní nastavení, jaký spustit konfigurační prográmek a kde se může čtenář o problému dozvědět více. Velmi paradoxně pak velkou část zabírají někdy úplně zbytečné kompletní výpisy konfiguračních souborů, jako například 6 stran výpisu /etc/services.

  • Linux Intranet Server - v originále The Linux Intranet Server-HOWTO. 22 stránky o tom, co základního musíte udělat, aby Vám mohl fungovat Intranet s Linuxovým serverem. Neradujte se ale, popis /etc/smb.conf zde není. V podstatě je tento dokument o tom, jak rozchodit klienty pro intranetové služby, a to jak na Linuxu, tak na jiných OS.

  • Elektronická pošta a Linux - v originále The Linux Electronic Mail HOWTO, chce seznámit uživatele s tím, co všechno potřebuje pro korektní funkci elektronické pošty. Z MTA popisuje smail a sendmail+IDA. Upozorňuje též na existenci sendmailu osmičkové řady a že toho je nutno používat pro kernely 2.x. Popis jde malinko do hloubky, ale opravdu jen malinko, jenom aby zpříjemnil čtení souborů /usr/doc/sendmail/* a /usr/doc/smail/* . Myslím si, že tuto kapitolu mohli klidně v ComputerPressu vynechat, neboť toho oproti Příručce správce sítě tolik nového nepřináší. Asi jednu stránku.

  • DNS - v originále DNS HOWTO, velmi precizně napsaný dokument o vytvoření a správě DNS; založeno na BINDu verze 8. Pro starší a pokročilé je zde uveden rozdíl mezi BINDem verze 4 a 8 a popis přechodu ze "čtyřky" na "osmičku". Vše je ukázáno na příkladech, dokonce i klasická chyba s chybějící tečkou. Nejdříve se začne vysvětlovat to nejjednodušší - cachující DNS-server. Dále autor vymyslí cvičnou doménu a nakonec je rozebrána konfigurace existující domény land-5.com. Pro ty, kdož si nejsou jisti konfigurací DNS, vřele doporučuji. Lépe to snad ani popsat nejde.

  • Jádro Linuxu - v originále The Linux Kernel HOWTO, je stručný, ale velice pěkně napsaný návod, jak si zkompilovat vlastní jádro, jak ho patchovat, jaký je rozdíl mezi make clean a make mrproper a další zajímavé věci týkající se stavby vlastního jádra ze zdrojáků. Pokud jste si ještě žádné jádro nezkompilovali a nevíte, jak na to, zaručeně tuto kapitolu nevynechejte.

  • Linux IPX - v originále Linux IPX HOWTO, je velice hezky napsaný návod, jak nakonfigurovat Linux, aby zvládal native IPX, IPX po PPP či IPX-tunel po IP a aby fungoval jako IPX-router, NCP-klient a NCP-server (dokonce pro dva balíky, mars_nwe a lwared). Problém nastane ve chvíli, kdy máte trošku nestandardní požadavky na Váš počítač, jako například, aby Vám fungoval mars_nwe z RedHatí distribuce a byl přitom jediným NCP-serverem na síti. Bohužel autor tohoto dokumentu vychází z předpokladu, že ipx_configure --auto_interface --auto_primary bude fungovat k plné spokojenosti, což nemusí být vždy zas tak docela pravda. Každopádně si myslím, že IPX-HOWTO je nejrozsáhlejší a nejlépe napsané povídání o IPX na Linuxu, takže určitě pro toho, kdo chce začít s IPX, stojí za přečtení.

  • NFS - v originále NFS HOWTO, dvacetistránkový návod, rozebírající nejen konfiguraci linuxoveho klienta a serveru pro NFS, ale taky některé možné bezpečnostní problémy a dokonce i problémy s konfigurací serverů na jiných platformách.

Zásadní nedostatky knihy Linux - dokumentační projekt

Překlad

Během čtení této knihy mne napadlo vyhlásit soutěž Paskvil roku a jako jednu z kategorií zvolit překlady. Věřím, že by zvítězila tato kniha. Mám hned několik favoritů:

  • LDP, strana 303, citát uvozující kapitolu. Překladatel zde nepochopil, že knihovník, který se rozhodl sám napomoci obecnému porozumění tak, že napíše orangutansko-lidský slovník, není knihovníkem univerzity v Unseenu (tak bych chápal slovní spojení Unseenská univerzita), nýbrž knihovníkem Neviditelné univerzity, jak pojem Unseen university překládá Jan Kantůrek v celé sérii fantasy knih o užasné Zeměploše od Terryho Pratchetta.

  • LDP, Průvodce jádrem OS Linux, odkazy na zdrojové texty jádra. No jestli si to z Vás někdo prohlédne, jistě ho bude jímat hrůza a běs. Pavel Janík ml. hovořil o stránce s 35 chybami, já ji však nehledal (poznámka redakce: jedná se o stranu 819). Je to ale možné. Namátkou jsem otevřel na straně 828, kde jsem v 9 odkazech napočítal 12 chyb.

  • LDP, Praktické návody. Pokud jste to náhodou nepoznali, tak se jedná o dokumenty HOWTO. Navíc nejednotnost při překladu názvů kapitol, kde ostře kontrastují IP-účetnictví a IP-přezdívky na jedné straně a NAT-Network Address Translation na straně druhé.

Souhlasím s tím, že dokumenty musely zůstat v jistém stavu, že je nešlo věcně opravovat, ale proč proboha překladatelé zařadili do knihy i překlad pasáží jako WHAT'S NEW či TODO a nezařadili GPL, která je uvedena jako dodatek B k Příručce uživatele ve tvaru: "Tento dodatek se nachází na CD ke knize "Linux - dokumentační projekt"". Proč jsou v Průvodci uživatele vyjmenovány další dokumenty z LDP, ale anglicky? Že by pro zmatení nepřítele? Proč je v Průvodci jádrem odkaz na ftp, odkud se dá stáhnout dokument NAG, který je obsahem stejného výtisku?

Struktura a úprava knihy

je věc, která u této publikace úplně propadla. Začnete-li číst sekvenčně, na straně 4 se dozvíte, kdy se čtení této knihy vyhnout... Po několikaminutovém bádání mne osvítil duch svatý nebo co a já dospěl k názoru, že ne vždy v této publikaci znamená slovo kniha totéž. Hovoří-li autor o dokumentu z řady LDP, je to kniha. Hovoří-li typograf o tom, že dva chromosomy v meiozním stadiu crossing over znamenají, že v takto označeném odstavci této knihy se bude mluvit o X Window Systému, má na mysli opravdu fyzickou knihu. Alespoň číslování kapitol mohli zvládnout trošku lépe.

Občas se stane, že text mezi dvěma příkazy psanými z příkazové řádky je psán stejným fontem jako tyto příkazy, což budí dojem výpisu souboru (obzvláště pak v rootovském promptu "#").

O obsahu se radši ani zmiňovat nebudu.

To, že poděkování, které se pravděpodobně vztahuje jen k Příručce uživatele, je umístěno před stránkou oznamující její začátek... Nevím přesně, jak to bylo u ComputerPressu s tvorbou obrázků, ale zjevně to dělal někdo, kdo dosud neví, že chci-li z rámečku symbolizujícího PCI-PCI můstek udělat PCI-ISA můstek, nestačí jen zkopírovat a přesunout na kýžené místo, ale je třeba i změnit popisku uvnitř rámečku. Kdyby se to stalo jednou, dobře. Člověk je tvor omylný. Ale na problém copy-paste-not-edit jsem narazil vícekrát, a někdy jsem musel fakt dost přemýšlet, který z registrů má být PIC1 a který PIC2, popř. jestli opravdu nejsou oba dva PIC1 atd.

K řečnickým otázkám přidám další. Proč jsou v plném znění uvedeni v tiráži překladatelé, ale autory některých dokumentů nelze vůbec nalézt nebo s velkými obtížemi? Že by to bylo tím, že u toho kterého dokumentu prostě nebylo uvedeno v licenčních podmínkách, že je nutno šířit včetně jmen autorů?

Věcný obsah knihy

V prvé řadě je zarážející, že mnohé dokumenty jsou velmi out of date. Na str. 11 se dozvíte, že nejnovější jádro je ve verzi 1.3.61 (v poznámce pod čarou korektor Pavel Janik ml. dodává, že není únor 1996, ale srpen 1998 a že nyní máme jádro 2.1.108), že chyba v BINDu bude snad již ve verzi 4.9.3 odstraněna atd. Chyba je ale spíš na straně Matta Walshe než překladatelů, i když aspoň některé věci šlo okomentovat, ale není to uděláno. Také šlo někde v tiráži uvést stáří dokumentů a důvod, proč jsou v takové podobě v jaké jsou.

Další zarážející fakt je ten, že mnoho informací se v knize dubluje nebo jsou dokonce v rozporu. Pro ilustraci: v Průvodci jádrem je zmíněno, že NET-2d (d jako Debugged) je dílo Alana Coxe, kdežto podle NET-3 HOWTO existují jak NET-2d, tak NET-2Debugged. K dublování informací: Příručka správce sítě IMHO vznikla jako kompilát spousty HOWTO souborů, z nichž některé byly přeloženy a zahrnuty mezi Praktické návody. Škoda našich lesů (a peněženek ;-) ).

Co říci závěrem?

I přes všechny tyto nedostatky se jedná o vyjímečný projekt hodný chvály a o vyjímečnou knihu, kterou stojí za to mít ve své knihovně. Je zde uvedeno mnoho zajímavého, a to jak pro laiky, začátečníky, pokročilé, tak i pro ty největší profesionály a zažrance. Můžeme jen doufat, že v edici Operační systémy, řada Profi, budou dále vycházet překlady dalších dokumentačních textů k Linuxu, obzvláště bych uvítal Praktické návody 2, které by obsahovaly například Sound-HOWTO, XFree86*-HOWTO či SMB-HOWTO.

Mám ještě pro lidi od CPressu jednu radu. Jestli budou chtít udělat reedici, tak by měli v prvé řadě opravit překlad a v druhé řadě bych doporučil kroužkovou vazbu na jednotlivé dokumenty s možností vkládat nové, existující vytahovat a brát si s sebou do práce nebo do trolejbusu. 1216 stran ve velmi těžké pevné vazbě je i pro osla trošku silný kafe. Zkuste ji číst třeba při chůzi nebo v nějakém hromadném dopravním prostředku. *


- předchozí článek - následující článek - obsah - úvodní stránka -