Již podruhé se mi na tomto místě naskytla příležitost podělit se s vámi o mé neodborné pocity z ryze odborné akce. Tentokrát jde o mé zážitky ze SLT´98. Tak snad abych to vzala od začátku... Jedno chladné úterý jsme se vydali na průzkumnou výpravu do Jevíčka. V městečku na Malé Hané s největším náměstím na světě (náměstí je čtvercové o ploše 14850 m²) jsme se setkali s milými lidmi, kteří vycházeli vstříc našim mnohdy nemalým požadavkům. Vyjednali jsme vše potřebné a po pozdním obědě v jedné z restaurací na náměstí jsme se rozhodli vrátit do víru velkoměsta. Návrat však nebyl jednoduchý. Unikl nám totiž fakt, že na silnici chybí koleje, a tak jsme jen marně čekali na tramvaj. No, bylo to trochu jinak; písmenka 'N' u námi vybraného spoje jsme si všimli až poté, co nám odjela poslední linka všedního dne (ta odjíždí v 16 hodin :-). Plni naděje jsme z mapy, kterou jsme si již dopoledne prozíravě zakoupili, vyčetli, kde se nachází vlakové nádraží. Jak možná někteří z účastníků SLT'98 mohli poznat, není to zrovna uprostřed městečka a na Brno jezdí zhruba stejný počet vlakových spojů jako autobusových. My jsme měli štěstí, neboť nám hned za hodinku jel motoráček.

Další přípravy měly podobu večerních až nočních schůzek organizátorů, na kterých se každý pochlubil, co už udělal, a rozdalo se dalších tisíc úkolů, které bylo ještě potřeba zařídit. Poslední večer se z výsledků "splněných úkolů" vytvořily tašky a kupičky, které účastníci obdrželi u registrace.

A v pátek (6. listopadu) ráno se vyjelo. Samozřejmě se s námi svezl i nějaký ten počítač a jiné potřebné technické náležitosti. Po příjezdu se vyřídilo s "domorodci" (takto pojmenoval místní obyvatele internátu a gymnázia jeden z garantů) několik drobností, připravovala se registrace, počítače atd.

Již kolem dvanácté se začali sjíždět první Linuxu- a TeXu-chtiví. Museli si ale počkat, neboť u registrace se začalo "ordinovat" až ve třináct hodin. Dvě hodiny poté začal SLT již naplno. První slova patřila samozřejmě garantům akce, přivítal nás také ředitel pan Dag Hrubý, který vyjádřil sympatie k oběma předmětům semináře a k jednomu z nich dokonce velice kladný vztah. Po čtvrthodince řečí, jak jsme se všichni na SLT těšili a jak se těšíme na jeho průběh, začala hlavní náplň semináře, totiž přednášky.

Přednášky probíhaly paralelně, což někomu vyhovovalo, jinému nikoli. Ti, kteří se chtěli vzdělávat maximálně a navštěvovat všechny přednášky, někdy přebíhali mezi sekcemi. Zájem o TeX nabýval maxima před obědem a večeří, neboť přednášky TeXistů probíhaly v jídelně.

V sobotu ráno se tři šťastní účastníci ankety jedné nejmenované firmy stali majiteli poukázek do jednoho nejmenovaného WWW-shopu. Odpoledne bylo pojato spíše odpočinkově; jeden ochotný domorodec nás provedl po okolí, pan Mareček prodával knihy a trička, k shlédnutí byla připravena také výstavka dalších titulů. Ti nejnadšenější věnovali i tento volný čas odborným diskusím. Večer se prověřil nejzdatnější "obojetník". Znalosti byly ohodnoceny dortem a jinými (ne již tak sladkými) cenami.

V neděli účastníci v tajném hlasování vybírali nejlepší přednášky a přednášející, kteří byli na závěrečném ukončení odměněni. Hlasovací lístky sloužily také k vyjádření názoru na průběh semináře. Ohlasy lze vcelku charakterizovat jako kladné; všem chutnalo jídlo, líbila se vycházka, výstavka i soutěž. Dokonce jsme zjistili, že ve druhém patře internátu je signál Paegasu.

Příště na shledanou, snad i s vámi, kdo jste si to letos nechal ujít.