Dne 6. až 8. listopadu se sešli zájemci o TeX anebo o Linux v malém moravském městečku Jevíčku na prvním společném semináři. Akci pořádala

sdružení CsTUG a CZLUG, která asi nemusím čtenářům podrobněji představovat. Osobně se na zdárném průběhu celé akce podíleli pánové Pavel Janík ml. a Petr Sojka společně s několika kolegy a kolegyněmi zejména z fakulty informatiky Masarykovy univerzity.

V Jevíčku je jeden hodný pan ředitel reálného gymnázia, který pravidelně hostí v prostorách školy matematické olympioniky. Díky jeho pochopení a podpoře k podobným akcím se ve škole konají též matematické semináře a asi před čtyřmi lety tam proběhly i kurzy TeXu. Přes víkend odjedou žáci a studenti gymnázia domů a uvolní ubytovnu. Tam se pak mohou ubytovat účastníci semináře. Samozřejmě ubytování nelze srovnávat s hvězdičkovými hotely, ale cena je velmi příznivá a účastníci většinou nepřijíždějí proto, aby využívali rozsáhlých služeb hotelů, ale proto, aby se mohli aktivně zapojit do práce semináře. Po celou dobu konání akce jsou účastníkům k dispozici vyhrazené prostory ve škole a také jídelna, kde pracovníci školní kuchyně podávají snídani, oběd i večeři. Dlužno podotknout, že jídlo bylo po celý víkend velmi dobré a zřejmě většina z nás se vracela domů bohatší nejen o myšlenky ale i o kalorie.

Asi dva měsíce předem byla oznámena příprava na tuto akci v diskusních skupinách a byla vytvořena stránka http://www.linux.cz/slt98, která byla průběžně doplňována o nové informace. Při prvním zveřejnění ještě nebyl znám program, protože se nevědělo, kolik lidí nabídne podělit se o své zkušenosti z oblasti TeXu nebo Linuxu s ostatními a připravit si na nějaké téma přednášku. Nakonec se ukázalo, že takových lidí je poměrně hodně a že program bude velmi nabitý. Kapacita ubytovacího zařízení v Jevíčku (120 míst) nebyla sice zaplněna hned druhý den po oznámení semináře, nicméně začátkem listopadu už bylo zcela "vyprodáno".

Když jsem se v pátek ráno loučil s jedním svým kolegou ze zaměstnání, popřál mi šťastnou cestu na "setkání pravověrných". Uvědomil jsem si, že toto přirovnání není zas tak daleko od pravdy. Skutečně se dalo předpokládat, že se tam setkají lidé s podobnými názory na způsob využití počítačů. Jde především o názor na smysluplnost využití a budoucnost free software. Přitom v této otázce může panovat zvláště při diskusi s lidmi z komerční počítačové oblasti určitý názorový nesoulad, který se na setkání v Jevíčku vůbec nepředpokládal.

Do Jevíčka jsem se svezl autem s Michalem Chourou jako v případě semináře na Cikháji. Ostatní spolucestující byli ale jiní než tehdy. V autě jsme diskutovali o tom, že čárky ve větách jistého odborného článku jsou úplně špatně, že "oni musí" je odvozeno od slova musit zatímco pro sloveso muset je tvar "oni musejí", že je Pégasos bez Pégasa zatímco v Jevíčku se obejdeme bez Paegase. Čtenář už asi tuší, že spolucestujícím byl pan Bohumil Chalupa, který dozírá na jazykovou úroveň našeho časopisu.

Vlastní program semináře byl rozdělen do dvou sekcí - linuxové a TeXové. Linuxová sekce měla přednášky v tzv. aule, což byla pravděpodobně největší místnost v budově gymnázia. Bylo nutno vystoupat po schodech do druhého poschodí. Židle byly v aule uspořádány jako v divadle a vpředu bylo vyvýšené pódium s klavírem a bílou tabulí. Do těchto prostor se vešlo asi 130 lidí, takže zde proběhl také společný program obou sekcí. TeXová sekce probíhala v pravděpodobně největší místnosti ubytovny, což byla jídelna. Židle zde byly rozmístěny po čtyřech kolem stolků, takže účastníci se mohli pohodlněji přehrabovat v materiálech, které při příjezdu na místo dostali. Vzdálenost mezi gymnáziem a ubytovnou byla asi tři minuty svižné chůze.

Společný program obou sekcí probíhal jen v sobotu dopoledne a v ostatní dobu byly přednášky odděleny. Existovalo ale asi hodně lidí, kteří měli (stejně jako já) zájem o obě sekce a museli si tedy vybírat a s těžkým srdcem oželet účast na některých přednáškách. V přihlášce na seminář byl dotaz, zda podepsaný má zájem spíše o TeX, Linux nebo o obojí. 70 lidí ze 120 odpovědělo, že mají zájem o obě témata.

Zahájení semináře proběhlo v pátek odpoledne. Seznámili jsme se s panem ředitelem, který uvedl několik slov o gymnáziu a pokusil se úsměvnou formou nastínit svůj vztah k TeXu ve světle nutnosti používat myšoidní programy. Pak jsme se rozešli do sekcí, kde začaly jednotlivé přednášky. Já jsem pendloval mezi oběma budovami podle momentální potřeby shlédnout tu či onu přednášku, přičemž v mnoha případech jsem byl nucen si hodit pomyslnou kostkou. Jasno jsem měl pouze ve třech případech: když jsem přednášel sám. To pak byla má účast v dané sekci povinná.

V pátek večer jsme se ještě jednou po večeři všichni sešli v aule, kde byla na programu krátká sdělení. Pan Rybička tam referoval o přípravě nového vydání své úspěšné knížky "LaTeX pro začátečníky". Další kolegové také poukazovali na uskutečněné či zatím jen plánované projekty týkající se TeXu nebo Linuxu. Někdo z pléna nás informoval o dokončení překladu úvodu do LaTeXu 2e, který by měl být hotov snad i dříve než Rybičkova knížka a bude na Internetu pro volné použití. Nyní si nevzpomenu, kdo to překládal (poznámka korektorů: Michal Kočer), ale už se těším, že překlad zařadím do distribuce CsTeXu. Osobně mě zaujal příspěvek pana Lisého, který prý jednal s nějakou církevní organizací o možnosti dalšího vydání Bible. Každý jistě tuší, že je to úloha pro TeX jako dělaná a že je to výzva, neboť Bible je přeci Kniha Knih. Já jsem pátek zakončil soukromým rozhovorem s panem Sojkou o budoucnosti CsTeXu. Naše diskuse se protáhla přes půlnoc.

Sobota začala po snídani společným programem v aule, kde jsme se od Jana Pazdziory dozvěděli, jak se postupně vyvíjel informační systém fakulty informatiky Masarykovy univerzity postavený zejména na Linuxu. Pan Sojka s panem Hálou ukázali možnosti TeXu při zpracování databázových výstupů do tiskové podoby (jízdní řády brněnské hromadné dopravy, slovníky, seznamy knih apod.). Pak ještě před obědem pokračovaly oddělené přednášky v jednotlivých sekcích.

Odpoledne si mohli všichni od nabitého programu odpočinout. Z Brna přijel pan Mareček, majitel knihkupectví na fakultě informatiky, a nabízel k prodeji linuxovou i TeXovou literaturu. Také byla k mání trička s TeXovým i linuxovým motivem. Na trička se utvořila poměrně značná fronta. Od dvou hodin se účastníkům semináře věnoval jeden průvodce z Jevíčka, který je podrobně seznámil s historií městečka a zavedl je na místní věž. Bohužel jsem se této zajímavé výpravy nezúčastnil, protože jsem měl plno starostí s tím, jak bude či nebude fungovat kalkulátor, na kterém jsem měl večer ukázat instalaci TeXu a CsTeXu ze zdrojových textů. Podle zákona schválnosti se objevily jisté problémy, nad jejichž řešením jsem strávil chvíli času. Většina problémů spočívala v tom, že jsem si před instalací nepřečetl své vlastní README a sám jsem takovou instalaci už půl roku nedělal. Snad se mi povedlo večer aspoň trochu eliminovat možnost výskytu "generálského efektu", který se projevuje tím, že když člověk před větší skupinou lidí předvádí, jak něco krásně funguje, tak ono to skoro jistě nefunguje.

Po večerních přednáškách se soutěžilo "o obojetníka". Šlo o zábavný kvíz, na kterém si všichni vyzkoušeli své znalosti. Každý mohl získat maximálně 10 bodů z TeXu (b1) a také maximálně 10 bodů z Linuxu (b2). Celkové hodnocení se počítalo jako max(b1,b2)(min(b1,b2))^2, což je vzoreček, který zvýhodňuje ty soutěžící, kteří sice nevynikají extrémně v jednom oboru, ale prokážou vyrovnané znalosti v obou oborech - tj. jsou obojetníci. Zlatým obojetníkem se stal Petr Macháček a dostal dort a ještě odměnu od sponzora: Ottův slovník naučný na CD. O dort a další ceny se rozdělili ještě stříbrný a bronzový obojetník a někteří další. Ačkoli jsem získal pouze 7^3 bodů (zpackal jsem, co se dalo), stačilo to překvapivě na druhé místo. Třetí byl pan Ondřej Vácha. Zábavné bylo sledovat gesta Mirky Misákové, která soutěž řídila, vyhlašovala správné odpovědi a předávala ceny. Někteří přítomní zpochybnili TeXovou část soutěže, ve které nebyly otázky pouze TeXnické, ale vyskytovaly se též otázky týkající se drbů (zda Knuth si staví doma varhany či nikoli). Přitom soutěž si nekladla za cíl být něčím oficiálním, šlo pouze o pobavení účastníků semináře.

Dále následovala panelová diskuse s přítomnými odborníky. Panel byl vytvořen sesunutím několika stolů v jídelně do řady. Za stoly si sedlo asi deset odborníků z obou oborů. Ostatní mohli klást otázky. Diskusi moderovala Mirka Misáková a zpočátku se zuby nehty snažila, aby se odpovědi nezvrhly na příliš technické záležitosti, které by zajímaly jen malou část publika. Také nechtěla rozpoutávat válku, zda je lepší Gnome nebo KDE, Slackware nebo RedHat, LaTeX nebo plain. Proto v první části diskuse byly otázky posílány na lístečcích a byly vybírány zvláště takové hodně obecné: Jakou jste udělal největší programátorskou chybu? Jak si představujete počítače v roce 2010 a 2100? Zaujala mě odpověď Martina Mareše týkající se budoucnosti počítačů: "Počítače budou stále menší a menší, až zmizí docela." Snaha Mirky Misákové, aby diskuse nebyla moc odborná, měla asi racionální jádro. Všiml jsem si, že když například linuxoví odborníci začali mluvit o pépépé nebo ágépé, pak se někteří mí sousedé začali obávat, zda se náhodou nejedná o nadávky. Na druhé straně ale diskuse postupně přerůstala ve filosofické úvahy o ničem, které byly v jednu chvíli dokonce doplněny úvahami o problémech adaptace Microsoft Wordového fenoménu do linuxového a TeXového prostředí. Přesto téměř všichni přítomní vydrželi u této diskuse až do půlnoci.

V neděli jsem se byl podívat na přednášku Martina Mareše, která pojednávala o principech programování jádra Linuxu a ovladačů. Ne snad, že bych hned druhý den byl schopen sednout a napsat nový skvělý ovladač pro nové zatím neznámé zařízení pro nejnovější verzi jádra Linuxu, ale aspoň jsem začal tušit, o co tam těm programátorům vlastně jde. Pravda je, že jsem si už taky jednou vypomohl jednoduchým zásahem do zdrojových textů jádra Linuxu, když stávající verze jádra nerozpoznala novou PCI kartu od 3Comů. Tehdy jsem ocenil princip zvaný "open source" - prostě jsem se povrtal ve zdrojových textech a přizpůsobil to svým potřebám. Nemusel jsem přitom použít povel vi vmlinuz, který byl jako úsměvný příklad uveden na začátku přednášky. Na druhé straně přiznávám, že jsem občas musel použít něco jako vi bin/xmaplev5, protože zdrojáky takových programů prostě nemám. Programátoři přitom nemohou tušit, jakým potřebám to budu chtít přizpůsobit. Doufám, že i těmto firmám časem dojde, že se bez distribuce zdrojových textů prostě neobejdou. Jinak je vstupní brána na pole UNIXů pro jejich software poměrně hodně přivřena.

V poledne jsem ještě stihl přednášku Petra Macháčka a Karla Horáka, po které následovalo ukončení semináře v aule gymnázia. Účastníci vyplnili anketní lístky, ve kterých označili nejlepší linuxovou a nejlepší TeXovou přednášku po stránce obsahu i formy. Z této ankety vzešli vítězní přednášející, kteří si odnesli zajímavé ceny od sponzorů. V každé sekci mohli být dva vítězové - za nejlepší obsah a za nejlepší formu. V linuxové sekci vyhrál Martin Mareš a Jan Pazdziora a v TeXové sekci byla účastníky oceněna má přednáška s ukázkou instalace TeXu ze zdrojových textů. Vítězové dostali CD s Ottovým slovníkem naučným, což mě jako jednomu z vítězů udělalo velikou radost. Vzpomínám si, že jako malý kluk jsem s úctou obcházel regály ve veřejných knihovnách plné knih se zlatým andělem s velkými křídly a měl jsem tajné klukovské přání mít to jednou všechno doma. V Jevíčku se můj klukovský sen stal skoro skutečností. Nyní mi stačí "pouze" pořídit si k tomu duhovému disku nějaké hardwarové okolí - kalkulátor s CD mechanikou. Poté, co do něj nainstaluji Linux, je mnoha svazková encyklopedie skutečně doma. To by už snad neměl být takový problém. Připouštím, že moje domácí 286, koupená před více než sedmi lety, začíná být pro některé věci méně použitelná.

Po obědě jsme se postupně začali rozcházet do svých domovů rozprostřených po celé republice (České i Slovenské). Někdo vyslovil názor, že se internetové adresy a jména figurující na diskusních skupinách proměnily ve skutečné lidi. Zatímco před seminářem se mnoho účastníků znalo jen z internetových skupin, ode dneška se znají osobně. Pan Sojka při zahájení prohlásil, že Jevíčko se nalézá velmi blízko těžiště počítaného z míst trvalého pobytu jednotlivých členů obou sdružení. Protože je zde ještě jeden příznivý faktor - vstřícný pan ředitel městského gymnázia, není vyloučeno, že se na tomto místě v podobné sestavě sejdeme někdy příště.