Linux bývá obvykle používán v prostředí sítí, ať už jako server služeb WWW, FTP, mail, jako router nebo terminálový server. Všechny tyto funkce vykonává rychle a spolehlivě, bez zbytečně velkých nároků na použitý hardware.

Do této domény, donedávna vyhrazené pro BSD a Linux, se nyní začíná tlačit i operační systém Microsoft Windows NT. Jakou šanci má naopak Linux v oblasti, kde dnes bezkonkurenčně vládne Microsoft se svými "uživatelsky přítulnými" produkty? Je Linux schopen nabídnout použitelnou alternativu pro kanceláře tak, jako to dokázal v ostatních oblastech?

V tomto čísle Linuxových novin se podíváme hned na několik programů. Budou to Applixware 4.3, StarOffice 3.1, StarOffice 4.0 beta a WordPerfect 7.0.

Applixware Office Suite 4.3

Daniel Smolík

V tomto odstavci se pokusím podat krátkou informaci spíše z pohledu administrátora a "počešťovatele" balíku Applixware.

Applixware je komplexní kancelářský balík, který v základní verzi obsahuje textový editor, tabulkový kalkulátor, nástroje na vytváření prezentací, grafický editor, poštovní program, kompletní vývojové prostředí pro tvorbu aplikací v jazyce ELF (vlastní jazyk) a HTML editor. To byla stručná charakteristika aplikace a teď k mým praktickým zkušenostem.

Hned na začátku jsem byl vyveden z omylu, že bych se něco mohl dozvědět o "vnitřku" Applixu z dokumentace. Dokumentace je obsáhlá (také neuvěřitelně pomalá), ale pro poodhalení tajemství Applixu mnoho rad neposkytuje, tudíž veškeré tyto informace jsou více či méně získány experimentálně.

Nejdříve se zmíním o adresářové struktuře. V adresáři /opt/applix jsou tyto podadresáře:

axart

- obsahuje velké množství clipartů

axdata

- nejdůležitější adresář, obsahuje hlavní programy a makra (zmíním později), vstupní filtry, dynamické knihovny, metriky fontů, jazykovou podporu

axfilter

- výstupní filtry do různých formátů

axfonts

- systémové fonty

axlang

- lokalizace

axlocal

- adresář pro uložení vlastních nastavení

template

- šablony, vzorové dokumenty

Celý Applix je několik dynamických knihoven. Hlavní výhoda tohoto řešení se projeví teprve při provozu na X-terminálech. Každý uživatel má spuštěnu vlastní kopii programu applix, ale to je jen jakýsi prostředník mezi uživatelem a serverem axmain, a zbytek se sdílí v rámci ELFových knihoven, což přináší značnou úsporu paměti. Všechny Applixové aplikace komunikují prostřednictvím sítě. Jsou zde vytvořeny prostředky pro provozování jakéhosi "clusteringu" v rámci Applixu. Pokud se podíváme blíže na nastavení Applixu zjistíme, že se dá prakticky všechno konfigurovat a měnit specificky pro každého uživatele. Pokud nahlédneme hlouběji do preferencí, tak vidíme, že každá služba nebo aplikace se volá jako funkce (v terminologii Applixu makro) např. editor se spustí zavoláním makra WP_APPLICATION_DLG@; znak @ je důležitý, označuje vestavěnou funkci. A jelikož je celý Applix postaven právě na takových makrech, není většinou problém cokoli změnit. Nelíbí se Vám funkce Vašeho editoru? Prosím udělejte si vlastní. V základní nabídce je tzv. Macro editor, kterým si můžeme dopsat vlastní funkce včetně nakreslení okýnek k danému programu. Můj kolega v něm například vytvořil správce faxových a tiskových jobů a dialog pro faxování.

Teď krátký návod na počeštění Applixu. Základem jsou fonty a klávesnice. Fonty jsou nutné buď ve formátu Adobe Type1 nebo True Type, oboje v kódování ISO-8859-2. Bohužel fonty jsou asi největší problém, ty co používám (mám 3) jsem našel někde v Maďarsku. Tento balík obsahuje jak *.ttf, tak *.pfb a *.afm metriky. Pokud použijete TTF fonty nainstalujte je pomocí Fonttastic font manažeru a je vše hotovo. Ve druhém případě je nutno nejdříve nainstalovat fonty X-serveru, tzn. přidat do XF86config novou cestu k fontům (fontpath) a do tohoto adresáře dát soubory fonts.dir, fonts.scale a fonty *.afm i *.pfb. V adresáři /opt/applix/axdata/fontmetrics upravit soubor fontmap.dir, dopsat do něj záznam pro každý přidaný font (viz výpis Přidávání fontů do Applixu).

 %
 % Times CZ
 %
 FontRecord = TIMES CE
   Family = "Times CZ"
 % tyto dva záznamy určují, zda
 % je font bold nebo italic apod.
   Slant = 0
  Weight = 0
  ScreenName = -adobe-times-medium-r-\
       normal-0-0-75-75-p-0-iso8859-2
  EncodingFile = latin1.enc

 % nedávat latin2.enc, 
 %              potom se nedá tisknout
 % česky postscriptem ani PCL

  PostScriptPrintName = TimesNewRoman CE
  Type1FontFileName = /usr/X11/lib/fonts/\
       Type1-latin2/TimesNewRomanCE.pfb
  MetricsFile = /usr/X11/lib/fonts/\
       Type1-latin2/TimesNewRomanCE.afm

Klávenici používám českou s mrtvými klávesami z XFree 3.3.1 , ale s patchem na deadkeys.

A na závěr několik poznatků z praxe:

psaní česky

- bez potíží

import Word

- napsal jsem konverzní program na převod CP 1250 do ISO-8859-2, tudíž importuji *.doc a čtu česky.

faxování

- upravený balík mgetty+sendfax a několik maker v Applixu.

import textu v cp1250

- je možno dodělat tabulky na vlastní kódování

provoz na X-terminálech

- chodí naprosto dokonale, kdo něco takového neviděl bude překvapen rychlostí na X-terminálu (468dx66/8Mb / VESA SVGA).

Applixware je ideální kancelářský balík pro menší firmu s velice dobrým poměrem cena / výkon. Velice dobrá stabilita (segmentation fault pouze jednou a to po dost násilných úpravách v systémových souborech Applixu).

A nevýhody: celý zabere cca 300Mb diskového prostoru, ale je možno jej spouštět z CD. Má dosti vysoké nároky na paměťovou kapacitu. Na serveru je potřeba minimálně 40 Mb. Start celého systému je maličko pomalejší, thesaurus a spellchecker jsou pouze anglicky, německy a francouzsky, o češtině si můžeme zatím nechat jenom zdát.

Applixware z pohledu uživatele, Applix Office

Aleš Vostřák, 5. ledna 1998

Applixware 4.3 se v současné době dodává na dvou CD-ROM společně s distribucí Red Hat 4.1 a 1500 stránkovým anglicky psaným manuálem. Jeho cena je 2800,- Kč pro studenty a 6000,- Kč pro firmy. Za tuto cenu však nabízí firma Ipex multilicenci, takže 6000,- Kč je konečná investice do kompletně zařízené kanceláře.

Výhody Applixwaru spočívají hlavně v provázanosti celého balíku. Znamená to, že všechna data mohou být sdílena mezi jednotlivými částmi (programy). V praxi je tato vlastnost použitelná například při přijímání faxů nebo posílání interní pošty po síti, kdy se dají odeslat nejen vlastní zprávy, ale i přímo applixové dokumenty. Výhodou je také plná konfigurovatelnost Applixu. Tím se dá pro jednotlivé uživatele zcela změnit design i funkce programu.

Applix se skládá v těchto častí:

Hypertextový editor - je základním programem Applixu. Vynechám teď obecné vlastnosti textových editorů jako automatické formátování textu, vytváření formulářů nebo styly odstavců a zaměřím se hlavně na speciální funkce a odlišnosti v ovládání.

Do textu se dají vkládat obrázky, grafy a tabulky jak metodou "nahrazení písmena" (podobně jako v programu Ami Pro), tak i jako rámeček.

Zvláštností je úprava těchto obrázků. Při dvojím nakliknutí obrázku nebo grafu se spustí grafický program svými vlastnostmi téměř dosahující úrovně programu Adobe Illustrator. Po úpravě se obrázek opět uloží do původního dokumentu.

Kapitolu samu o sobě tvoří cliparty přímo dodávané v instalaci. Tvoří velice přehlednou a ucelenou kolekci většinou velice kvalitních piktogramů a jiných vektorových obrázku (mimochodem jako grafik jsem už několik těchto obrázků použil při návrhu piktogramů pro horská střediska). Tyto cliparty byly bohužel připravovány pro americký trh, takže například v adresáři sport najdeme spíše baseball, golf apod. a pod soubory s jmény football se na nás umívají hráči amerického fotbalu.

Jedním slovem skvělá je ale možnost vkládání objektů do dokumentu. Těmito objekty mohou být například jiné dokumenty provázané linkem, makra, ale hlavně složité matematické vzorce, na které je zde také vlastní editor.

Bohužel má však tento výkonný textový editor i svoje nedostatky. Při tvorbě stránek náročnějších na obtékání rámečků, se projevuje nežádoucí aktivita editoru upravovat si celý dokument podle svého, což značně znepříjemňuje přesné uložení rámečku na požadované místo.

Co se týče lokalizace má tento produkt dobrou podporu velké většiny západoevropských jazyků - včetně rozdělovaní slov a korekce pravopisu. Čeština mezi nimi bohužel nefiguruje.

Další důležitou vlastností je podpora exportu a importu dokumentů psaných v běžných programech (Word, Word Pro apod.), ale také podpora HTML. Webowské stránky se ovšem dají nejenom načítat, ale pomocí HTML editoru, přímo implementovaném v Applix Office, také vytvářet.

Významnou částí je tabulkový procesor s vynikající možností vytvářet plně konfigurovatelné grafy - včetně lahůdek jako je rotace grafu v 3D prostoru nebo uživatelsky předdefinované šablony grafu, podle kterých je graf vytvářen. V každé fázi je možná jakákoliv konfigurace grafu!

Samozřejmostí je také macro editor a kompletní balík na zpracování příchozí i odchozí pošty.

Práci se soubory pak zpříjemní filemanager, který sice svými schopnostmi nenahradí Midnight Commander, ale určitě zpřehlední práci s větším objemem dat v počítači.

Na prezentační účely slouží program, který spojí výše uvedené možnosti v jeden celek.

Prozatímní zkušenosti s Applixem jsou vesměs kladné, a to i u lidí, kteří nemají téměř žádné zkušenosti s počítačem. Především je to způsobeno přechodem z platformy Windows, u které se o jakékoli funkčnosti nedá mluvit ...

Závěrem bych chtěl podotknout, že cena řešení kancelářského balíku včetně operačního systému pro sedm počítačů, která nám byla nabídnuta společností Microsoft byla 192.000,- Kč ... s díky jsme odmítli.

Applixware - dodatek

Petr Krištof, 5. ledna 1998

Firma, která používá Linux k běžné kancelářské práci, to se hned tak nevidí. Proto jsem měl na pana Aleše Vostřáka několik doplňujících otázek:

PK: Má každý uživatel Applix naistalovaný lokálně/NFS nebo používají své stanice pouze jako X-terminály?
AV: Většina aplikací (včetně Applixu) běží pouze na serveru a jsou posílány pomocí xterminálu na jednotlivé stroje pouze jako obrazovky (XDM). Pouze dosemu využívá strojový čas jednotlivých terminálů, aby uživatelé nezdržovali server hraním her. Má to hned několik výhod:

1. upgraduje se pouze server
2. při nevyužití systému běží terminál stejnou rychlostí jako server
3. ušetří se spousta peněz za HD (v blízké době bychom chtěli přejít na bezdiskové stanice).

PK: Je na každém PC nainstalovaný Linux nebo používáte X-servery pro DOS/Windows?
AV: Všichni mají nainstalován Linux i Windows 95, protože postupuji metodou pomalého a nenásilného nahrazování systému. Na server jsou všichni připojeni přes Linux (startx -query server, přičemž server běží v initlevelu 4).

PK: Kolik lidí ho používá najednou?
AV: Máme tady 7 počítačů - už jsme sice zkoušeli zatížit server čtyřmi počítači na 100% výkon, pořád to ale server v pohodě stíhal. Praxe teprve ukáže, jak celou síť optimalizovat (např. že na rychlejších terminálech poběží Applix přímo).

PK: Měli Vaši zaměstnanci nějaké předchozí zkušenosti s výpočetní technikou?
AV: Donedávna se používal textový editor Ami Pro a tabulkový procesor Quattro Pro pod Windows 95.

PK: Jaký objem dat jeden uživatel zpracuje za den?
AV: Většinou se píšou hlavně dopisy, zprávy pro různé uřady, učetnictví apod. Sekretářka navíc používá faxový server a hledá kurzy na Internetu, ale občas se vyskytne i taková věc jako 30-ti stránkový katalog plný obrázků. Celkově bych odhadnul "obrat firmy" na 50MB týdně (když nepočítám svých cca 300MB grafiky v podobě billboardů).

PK: Kolik máte správců, odborníků na počítače?
AV: Žádného.

PK: Jak dlouho Vám trvalo rozjetí celého systému?
AV: Rozjelo se to hned, ale pořád ještě pilujeme nějaké drobnosti.

PK: Jak dlouho jste školili zaměstnance?
AV: Já si asi se školením moc starostí dělat nebudu, protože jednak je systém velice jednoduchý i pro začínající uživatele, a také textový editor už v podstatě umí ovládat z Windows 95 - o ostatní se postarají malé papírky, strategicky rozmístěné kolem počítače s popisem, co delat když ...

PK: Máte nějaké šablony na dokumenty, předpřipravené tabulky pro calc atd.?
AV: Zatím jenom na fax - ale do budoucna jim tam něco udělám.

PK: Čím se vlastně zabývá Vaše firma?
AV: Převážně reklamou v horských střediscích - máme výhradní práva na reklamu na horách u nás, na Slovensku, Rakousku, Francii, Japonsku, Kanadě, USA, Polsku atd... a to včetně nově zavedeného televizního vysílání z hor na ČT2 (to je ale pěkná reklama :-))).

PK: Proč ne? Rád nakupuji u firem, které používají Linux. Obvykle mají "IQ > 95" ;-)
AV: No comment. :-)

PK: A jak jste přišli na ten nápad použít Applix?
AV: Ani nevím, jestli za to může moje nechuť k PC a Windows vůbec (sám mám doma nainstalovaný Linux na Amize 4000) nebo prostě to, že tady ta síť moc nefungovala. Pravdou je, že jsme potřebovali legalizovat software. Naštěstí mám ředitele, který dokáže uvažovat a potom, co jsem mu vysvětlil výhody Linuxu, pochopil, že se nutně nemusí chovat jako ostatní firmy a masově nakupovat Windows, a ten Applix už tak nějak vyplynul z toho Linuxu.

StarOffice 3.1

Petr Krištof, 6. ledna 1998

StarOffice (dále jen SO) je produkt německé firmy Stardivision GmbH. Je vyvíjen pro platformy DOS, Windows, OS/2, Sun, Linux a další. Lze jej používat pro nekomerční účely zdarma, přičemž definice subjektů, které spadají pod toto označení, je poměrně liberální. Distribucí je pověřena společnost Caldera, která SO 3.1 zahrnula do některých verzí svého Caldera Open Linux. Free verze S0 3.1 je také vystavena na FTP serverech. Mezi komerční a nekomerční verzí není žádný rozdíl. Je to tentýž program a liší se jen licenční ujednání.

Balík obsahuje textový procesor, tabulkový procesor, program pro tvorbu grafů, manipulaci s obrázky, editor matematických vzorců a program na kreslení.

Aplikace vyžadují libXm.so.2. Naštěstí si uživatel může vybrat mezi staticky nebo dynamicky linkovanou verzí a není nucen utrácet peníze za Motif.

Velikost programů switer, scalc, sdraw je kolem 3 MB, zbývající mají po 150 KB. Velikost knihoven kolísá od 23 KB do 5 MB.

Když už je řeč o knihovnách, byl to právě StarOffice, který ukázal na (tehdy) slabou implementaci sdílených knihoven v Linuxu. Zavádění knihoven obsahující řádově desítky tisíc symbolů bylo na stejném HW několikrát pomalejší než na Solarisu nebo dokonce Windows. StarDivision tenkrát veřejně požádal vývojáře, aby této oblasti věnovali více zájmu a úsilí. Nevím jestli jejich slova padla na úrodnou půdu, nicméně během asi 14 dní se objevil workaround patch opravující algoritmus hashovacích funkcí, jehož aplikace výrazně zkrátila dobu startu jednotlivých programů a který byl o nedlouho později zahrnut do další verze ld-linux. Také bych rád upozornil na jednu nepřesnost. StarOffice 3.1 je označován za hotový produkt, ale není to pravda. V době, kdy probíhaly testy linuxové beta 4, už byly na pultech konečné verze pro primární platformy (Windows a spol.) a StarDivision začal pracovat na nové verzi StarOffice 4.0. Protože se jedná o relativně malou firmu, která si ukrojila větší krajíc, než na kolik jí v současné době stačí síly, nezbylo jim nic jiného, než vypustit "hotovou" verzi. Soubor StarOffice31-upgrade2final.tar.gz zahrnoval jedinou knihovnu libsv312.so, která na rozdíl od předchozích neobsahovala časový zámek starající se o expiraci všech beta verzí. SO 3.1 tedy obsahuje některé chyby známé z předcházejících verzí, které se pro nedostatek času nepodařilo odstranit. Jedním z očekávaných vylepšení finální verze mělo být i zvýšení stability všech programů. Po určité době používání objevíte způsoby, jak běžící aplikaci spolehlivě shodit. To ale neznamená, že by programy nešly používat, pouze musíte být obezřetní (to známe i z jiných platforem ...). StarOffice nemá zvláštní výhrady proti češtině, můžeme bez potíží psát znaky s diakritikou jak pod XFree86 3.1 tak i pod XFree86 3.3. Jen fonty Latin2 je nutno přilinkovat do správných adresářů:

*.afm->/opt/StarOffice-3.1/xp3/\
            fontmetrics/afm/.
*.pfb->/opt/StarOffice-3.1/xp3/pssoftfonts/.

a přidat jejich názvy do souboru
/opt/StarOffice-3.1/xp3/psstd.fonts:

tnrl2___, -SP-times new roman-medium-r-\
       normal-%d-%d-%d-%d-p-0-iso8859-2

Obzvlášť aktivní jedinci si mohou přeložit do češtiny i nabídky a menu pomocí volby Options/Configure. K dokonalosti chybí jen neexistence slovníků pro kontrolu pravopisu, dělení slov a thesaurus.

Drobné komplikace nastávají při přenosu dokumentů z MS Windows. Po otevření lze označit celý text a vybrat font v kódování cp-1250. Takto upravený text jde přečíst, obtížně se však edituje. Zřetelně zde chybí možnost dotvoření produktu podle potřeb uživatele tak, jak to nabízejí Applix nebo WordPerfect.

Několik poznámek k instalaci SO 3.1 je dostupných na adrese http://www.intersoft.cz/linux/soffice.

StarOffice 4.0 beta

Petr Krištof, 5. ledna 1998

StarOffice se ve verzi 4.0 liší zásadně v jedné věci. Všechny programy jsou integrovány dohromady. Po spuštění programu se objeví jakýsi desktop - filemanager, ze kterého si uživatel spouští jednotlivé aplikace. Ty zabírají největší část okna, po jeho okrajích jsou lišty nástrojů a menu, které se dynamicky mění v závislosti naprávě aktivní aplikaci.

Ve verzi beta 1 nelze zatím modifikovat menu. Tento nedostatek by měl být odstraněn v blízké době. Mnohem závažnější je problém s klávesnicí, která neumožňuje vkládat znaky s diakritikou. To vypadá na velké potíže. Nepodaří-li se tuto chybu obejít a ani další verze nepřinese zlepšení, nezbude než začít bombardovat StarDivision s žádostí o nápravu.

Instalace českých fontů je stejná jako u verze 3.1, se zobrazováním diakritiky nejsou ve 4.0 žádné (známé) problémy.

Instalace se příliš nezjednodušila, stále je nutné ručně opravit skript sd.sh. Uživatelé Red Hatu 5.0 musí také ručně doinstalovat libc.so.5.4.38 doadresáře /usr/i486-linux-libc/lib/, vytvořit symbolické odkazy a spustit ldconfig. Naopak potěšitelnou zprávou je, že StarOffice nyní nevyžaduje Motif. Verze 4.0 je oproti 3.1 rychlejší a mnohem stabilnější. Je schopna pracovat s dokumenty vytvořenými v Microsoft Office 95. Jestli se podaří vyřešit problém s klávesnicí, pak možnost nekomerčního použití dělá z tohoto programu velmi atraktivní kancelářskou aplikaci pro Linux.

Corel WordPerfect 7.0 pro Linux

Jan Povolný, 5. ledna 1998

v této minirecenzi mám za úkol popsat novou verzi známého WordPerfectu (dále jen WP), poslední léta patřící pod křídla megafirmy Corel. Nutno dodat, že se mu tam nedaří špatně.

Pro ty, co WordPerfect užívali již dříve, jistě potěším zprávou, že na způsobu práce v tomto editoru, který se dost podstatně liší například od práce v Microsoft Wordu, se příliš nezměnilo. Nebudete tudíž muset měnit svoje navyklé úkony. Verze pro Linux se s menšími odchylkami rovná verzi pro Microsoft Windows. Najdete zde plnou podporu Internetu v podobě možného vkládání hypertextových odkazů i k obrázkům a výsledný dokument pomocí Internet publisheru ukládat do formátu HTML.

Silné jsou také nástroje na úpravu a formátování textu. Můžete si vytvářet vlastní styly a nebo použít některé z již vytvořených. Je k dispozici velké množství fontů, ovšem pouze anglických. Program obsahuje moduly na kontrolu pravopisu (anglického) a dokonce i funkční thesaurus, který vám pomůže se skladbou textu. Vše je bohužel jen pro anglický jazyk. Pokud importujete do dokumentu obrázek, WP vám umožňuje jeho editaci ve vlastním editoru s docela slušnými možnostmi.

WP také umožňuje vytvářet a vkládat jednodušší tabulky, práce s nimi je ve WP velice dobře vyřešena, je možno je upravovat přímo v dokumentu prostým klikáním myší. Lze využít i velké množství matematických funkcí, které snad uspokojí každého.

WP také obsahuje poměrně výkonný editor grafů, které vytváříte v modulu WP Draw. Opět je nadefinováno množství hotových 2D i 3D grafů.

Z dalších užitečných pomůcek mohu jmenovat vícenásobné UNDO i REDO, takzvané Quick funkce pro rychlejší formátování textu (QuickFind, QuickCorrect, QuickFormat).

Ve WP si můžete i jednoduchým způsobem vytvářet důležitá makra, a to buď "ručně" a nebo jednoduchým provedením požadované posloupnosti funkcí při zapnutém makrorecordingu. Ten vaši posloupnost zaznamená a makro je hotové.

Program nabízí ještě mnoho dalšího, jako propojování dokumentů s externí databází, nebo službu Unix mail, kdy vytvořený dokument odešlete do Internetu přímo z WP. Velmi bohaté jsou možnosti nastavení WP k "obrazu vašemu".

Samostatnou kapitolou je SDK dodávané spolu s programem. Obsahuje tzv. UNIX Third Party Interface umožňující vývojářům rozšiřovat funkčnost textového procesoru. Obsahuje popis API, příklady zdrojového kódu, volání, podrobnou technickou dokumentaci, definici formátu dokumentu a příklad aplikace klient/server pro konverzi textu z/do PIG Latin.

WP je mocným nástrojem pro kancelářské použití, dokáže alespoň částečně nahradit i tabulkový procesor, editor bitmap a vektorů, či elektronickou poštu.

Po přepnutí na českou klávesnici lze psát (a také zobrazovat ) znaky s diakritikou - vyzkoušeno s XFree86 3.1. Jak verze 6.0 tak i 7.0 obsahuje sice možnost doinstalovat do programu další fonty, tato volba však z neznámých důvodů zůstává nevysvícená a nelze ji použít. Obvyklý trik s nalinkováním systémových Type1 fontů do podadresáře /opt/wp7/shlib10/fonts/ nevedl k žádoucímu výsledku. Program má vlastní soubory C a XKeysymDB, jejich obsah bude spoustě uživatelů povědomý.

Jestli máte chuť si "pořádně zabastlit", jako za starých dobrých časů, kdy skuteční muži psali své vlastní drivery, pak těžko můžete najít lepší příležitost. Dodělat konverzi kódových stránek, klávesnici a fonty do WordPerfectu by neměl být problém. A odměnou za příjemně strávený víkend vám budou peníze, sláva, vděčnost uživatelů, obdiv méně schopných kolegů a přízeň krásných žen ...

Závěr

Petr Krištof, 6. ledna 1998

Každý z uvedených programů je trochu jiný. Applix má svoje kořeny v Unixu a z toho vyplývá jeho promyšlenost, konfigurovatelnost, rozšiřitelnost, možná trochu převažující nad vzhledem a estetickým dojmem z programu. Pravým opakem je StarOffice přicházející z druhého konce světa operačních systémů. Hýří barvami, spoustou tlačítek a uživatel se může potěšit pohledem na krásný nový program. Někde uprostřed stojí WordPerfect. Jeho kvalitu prověřil čas a tak může uživatelům nabídnout svoje schopnosti bez ohledu na to, zda na svém počítači bootují DOS, Windows nebo Unix.

Tyto programy nejsou free v tom slova smyslu, jak jsme zvyklí, ale každý má možnost si vybrat podle svého gusta, případně zůstat u svého oblíbeného (v abecedním pořadí) Emacsu nebo VI.

Vysvětlivky:
www - WWW server výrobce nebo dodavatele, kde lze získat další informace nebo objednat produkt.
HDD - kolik místa na disku instalace zabere.
start - doba startu aplikace. U integrovaných produktů znamená první číslo start panelu/desktopu a druhé číslo dobu otevírání nového dokumentu. Měřeno na i486DX40, 256k cache, 32 MB RAM, IDE PIO2.
cena - orientační ceny různých verzí - akademické, profesionální nebo název distribuce, ke které je program přibalen.

Rád bych Vás ušetřil zbytečného zklamání, nezkoušejte tyto programy na slabém hardwaru! Mají-li být ony tzv. "productivity suite" opravdu produktivní, nemůže člověk dlouhé minuty čekat, až se mu přeformátuje odstavec, odroluje kurzor nebo překreslí tabulka v textu. Obecně řečeno, bez ohledu na konfiguraci, kterou právě dnes provozujete, připravte se na pořádný upgrade. A v případě kancelářských programů to platí dvojnásob.

Jednou ze silných stránek Microsoftu je lokalizace. Všechny jeho produkty jsou u nás uváděny na trh s maximálně 90-ti denním zpoždením za anglickými verzemi. Má-li být Linux konkurenceschopný i v této oblasti, je bezpodmínečně nutné dopracovat lokalizaci to té podoby, aby si ji byl schopen nainstalovat i běžný uživatel. Tedy buď ve formátu .rpm, které obstará všechny náležitosti, nebo ve formě návodu, který krok za krokem jednoznačně definuje všechny nutné úpravy systému. Ani jedna z těchto podmínek však není u současných lokalizačních balíků splněna.