Kodovani Předchozí Následující Obsah
Richardu Stallmanovi vadila politika komerčních firem vyrábějících software - snaha ovládnout uživatele programů a zakázat jim sdílet programy s ostatními. Byl přesvědčen, že když má nějaký program rád, nemůže ostatním bránit v jeho používaní. Aby nemusel opustit svoje ideály, rozhodl se založit GNU - projekt, který měl za úkol vytvořit kvalitní volně šiřitelný software. Chtěl, aby programy nebyly pouze zadarmo, ale aby opravdu nikoho neomezovaly v jejich používání. Dokonce, aby každý mohl program vylepšit, studovat, modifikovat, nebo použít nějakou jeho část ve svém programu. To by umožnilo, aby více lidí pracovalo na jednom projektu, což je nutné k napsání rozsáhlejších věcí. Také bylo nutné zajistit, aby nedošlo k pozdější komercializaci celého projektu, nebo jeho částí. Proto napsal speciální licenci ( General public licence GPL - GPL). Tato licence se drží hesla, že co je zadarmo, by tak mělo zůstat. Všechno, co vytvoříte z programů pod GNU licencí (Copyleftem) tuto licenci automaticky přebírá. Proto se GPL šíří jako virus.
Většina lidí se mylně domnívá, že free program znamená, že je zdarma. Není to pravda. Protože není nezákoné GNU programy prodávat, vzniklo i několik komerčních firem zabývajících se vývojem, distribucí a poskytováním záruky či technické podpory pro GNU programy. Tyto firmy mohou prosperovat přesto, že programy jsou dostupné zdarma na internetu (to vychází z práva na volné šíření), protože se stále najde dostatek lidí, kteří si raději koupí CD, tištěnou dokumentaci apod.
Licence také obsahuje některé povinnosti. Ty mají za úkol chránit autora a vlastní program. Snaží se zabránit komercializaci programu například tím, že by někdo částečně pozměnil zdrojové kódy a prohlásil program za svůj výtvor, nebo tím, že by patentoval použitý algoritmus. Není ale nelegální používat GNU programů pro vývoj komerčních věcí. Například známá hra Quake od ID software byla vyvíjena pomocí GNU překladače. Je však nutné napřed prostudovat licenci, protože jsou zde některé omezení, na které je nutné si dávat pozor.
No dobře, říkal si Richard, virus bychom měli. Ale jak začít infekci? A vzal to opravdu od začátku. Rozhodl se napsat celý operační systém. Tento svůj cíl popsal v GNU manifestu a začal vesele pracovat. Postupem času se přidávali i další programátoři a GNU projekt rostl a rozkvétal. Vzniklo tak mnoho užitečných programů. Všechny programy mají stejnou dokumentaci a úpravu zdrojových kódů.
GNU programy jsou také známy vysokou kvalitou. Vychází to z povinnosti distribovat zdrojové kódy. Přesto, že pro každého programátora to je ze začátku nezvyklé - někteří se za své výtvory trochu stydí, jiní zase mají pocit, že se tím vzdají všech nápadů, které při vývoji programu pracně vymysleli. Tyto obavy ale nejsou příliš opodstatněné. Vývoj GNU programů je pro každého programátora nedocenitelná zkušenost. Má jedinečnou možnost prostudovat, jak podobné problémy řeší autoři jiných programů, případně jejich řešení použít, něco se tím přiučit a ušetřit tak mnoho času. Výsledný program potom přečte mnoho dalších lidí, kteří mohou mít dobré nápady, jak program vylepšit. I samotná představa, že program bude ještě někdo číst, člověka vede k tomu, aby se snažil program psát elegantně, občas přidat i nejaký ten komentář apod. K vývoji programů se mohou později přidat i další programátoři a vytvořit tak i větší díla, jako je operační systém, překladač apod. Navíc pro autory GNU programů je většinou důležitější kvalita programu, než výsledný zisk a tak většinou svoji práci odvedou dobře. Všechny tyto výhody se musí odrazit na výsledné kvalitě.
Jako první začal Richard Stallman pracovat na EMACS. To je prostředí na vývoj programů. Jeho vydáním v roce 1985 projekt v podstatě odstartoval. Dodnes patří k nejúplnějším vývojovým prostředkům. Potom byl na řadě překladač (není to ale překladač určitého jazyka, je mu v podstatě jedno, co kompiluje, podporuje například: C, C++, Objective C, Fortran a Pascal). To je rozhodně nejdůležitější počin GNU vůbec. Je velmi kvalitní, generuje rychlý kód, je snadno přenositelný a téměř bez chyb. Vzniklo samozřejmě i hodně dalších programů. Každý z nich se alespoň snaží být lepší, než podobné komerční programy a většinou se jim to daří. Ale ten pravý obrat GNU vzalo až díky Linusovi Torvaldsovi , který napsal Linux. To je jádro UNIXu. Tím se celý GNU projekt osamostatnil a už nepotřeboval žádný komerční software a mohl žít sám o sobě. Linux se docela slušně rozšířil. Richard Stallman má sice o jádře svého GNU operačního systému jiné představy, ale bez Linuxu by dnes o GNU nikdo nevěděl. Další důležitou věc udělal Dj Delorie. Ten vytvořil port překladače pro DOS. Verze 1 se sice moc nevyvedla, ale verze 2 je opravdu dobrá. Překladač je samozřejmě k dispozici i na jiných architekturách (mac, amiga, Windows, většina UNIXů, VAX atd). Existuje hned několik volně šiřitelných operačních systémů: Linux, FreeBSD (UNIX z Berkeley), OpenDos (kopie MS-DOSu vycházející z DrDosu, později Novell DOSu) a Hurd (ten ještě moc nechodí, je to jádro operačních systému pro GNU projekt s velmi zajímavým návrhem).
Vznikla také organizace Free Software Foundation(FSF). Ta podporuje GNU projekt komerční činností. Na začátku vydávala jenom pásky s distribucí GNU programů. Dnes dělá i jiné užitečné věci, například:
( USE 'GNU )Tak tato informace je už zastaralá. Chtěl jsem stáhnout obrázek této malebné scenerie, ale GNU vydalo nová trička pro rok 1997. Na přední straně je logo GNU a nápis GNU's not UNIX a Free software foundation. Na zadní straně je potom citát:
Software is like sex; it's better when it's free. --- Linus Torvalds
Vydáním Linuxu se vývoj opravdu rozběhl. Problém ale je, že když si člověk sežene CD jménem Redhat Linux a po nabootování se objeví hláška RedHat Linux release 4.2, má pocit, že používá Linux. Skutečnost je ale jiná. Linux je pouze jádro OS (cca 500KB). Téměř vše ostatní je GNU (20 a více megabajtů). Zmatení pojmů má za následek, že začíná vznikat cosi jako oddělená komunita uživatelů Linuxu, kteří se už ke GNU nehlásí. Proto začaly vznikat oddělené Linuxové verze různých GNU programů. Richard Stallman se tomu snaží zabránit tím, že prosazuje používání GNU/Linux, nebo Linux based GNU system místo Linux system. Částečně proto vznikla další organizace pracující pro naše blaho - Linux international. Ta je specializovaná na Linux a dělá věci jako registrace poněkud infantilního loga Linuxu. Nejdůležitější je Linux Documentation Project, pod kterým vzniklo hodně užitečné dokumentace, a Linux Popularization Project.
Vzniklo také několik spřátelených firem. Ty začaly vznikat většinou kolem Linuxu tím, že prodávaly CD s distribucí atd. Například firma RedHat, která udělala user friendly Linux instalaci (která je k dispozici samozřejmě zdarma na internetu). Také prodává různé komerční programy pro Linux. Hezké od ni také je, že některým vývojářům Linux posílá zdarma CD s distribucí. Samozřejmě, že existuje i nekomerční distribuce Linuxu Debian, která je minimálně srovnatelná s distribuci Redhatu. Další zajímavá firma je Caldera. Ta začala prodáváním pozměněné RedHat distribuce. Také například koupila NovellDOS (dříve) DrDOS od firmy Novell (které jej před tím koupila od firmy Digital research) a obratem žalovala Microsoft, že aplikace, které dělá, jsou s ním nekompatibilní (což bylo v původní smlouvě). DrDOS poupravila a pustila jej zdarma (se zdrojovými kódy) pod názvem OpenDOS. Také sponzoruje hardwarem různé vývojáře Linuxu. Jiná firma je Cygnus. Ta spolupracuje s Free Software Foundation a dělá ,,špinavou'' komerční činnost za ní. Každých 90 dní vydává novou distribuci a stará se o vývoj překladače a jeho port pro Windows.
Dotazy a připomínky ohledně stránky posílejte na hubicka@paru.cas.cz
