Perl, jazyk na zpracování textů, správu systému či přístup k databázím, má mnoho možností a funkcí již ze své definice, velice významná je ale možnost použít moduly, které řeší přímo náš úkol, nebo je jen stačí patřičným způsobem rozšířit. Všechny volně dostupné moduly, spolu s Perlovskými distribucemi a dokumentací, jsou shromážděny na CPANu, archívu mirrorovaném na mnoha serverech světa. Tento příspěvek přiblíží obsah archívu a také naznačí, které úkoly se v Perlu řeší tak často, že pro ně existují již hotová řešení.

Kde je CPAN

Kategorie modulů

Uveďme zde skupiny, do nichž jsou moduly neformálně roztříděny:

1. základní Perlovské moduly, rozšíření jazyka Perl a nástroje pro tvorbu dokumentace
2. vývojové nástroje
3. rozhraní k operačním systémům
4. sítě a síťování, meziprocesová komunikace
5. datové typy a nástroje pro práci s nimi
6. databázová rozhraní
7. uživatelská rozhraní
8. rozhraní a emulace jiných programovacích jazyků
9. soubory, filesystémy, zamykání souborů
10. zpracování řetězců, textů, parsování, hledání
11. zpracování parametrů příkazové řádky a konfiguračních souborů
12. internacionalizace a lokalizace
13. autentikace, bezpečnost a kryptování
14. World Wide Web, HTML, HTTP, CGI, MIME
15. nástroje pro tvorbu serverů a daemonů
16. archivace, komprese, konverze
17. obrázky, kreslení a grafika
18. pošta a Usenet news
19. řízení výpočtu (zpětná volání a zpracování výjimek)
20. filehandly a vstupně/výstupní proudy
21. MS Windows
22. různé

Další obsah CPANu

Při hledání řešení na CPANu může pomoci také vyhledávání na URL http://theory.uwinnipeg.ca/search/cpan-search.html s nejrůznějšími kritérii hledání.

Distribuce modulů

Jak instalovat

perl Makefile.PL
make
make test
make install

Pokud se objeví problémy, je vhodné si přečíst návod, zda jsme neměli nastavit nějakou proměnnou prostředí (kupříkladu $ORACLE_HOME) či se na instalaci mnohdy předcházenou kompilací jinak připravit. Pokud dojde k chybě až při testech, je možné je pustit znovu jako

make test TEST_VERBOSE=1

Pokud jsme si jisti, že chyba není u nás, je vhodné poslat podrobný popis chyby spolu s verzemi Perlu a modulu autorovi, resp. osobě či mailing-listu zodpovědnému za údržbu. Reakce je většinou velmi rychlá - pokud o chybě informujeme, máme naději na její rychlé odstranění, pokud ne, nemáme si nač stěžovat.

Automatická instalace

perl -MCPAN -e shell

Modul CPAN při instalaci modulu zajistí stažení distribuce z námi zvoleného CPAN mirroru, přičemž použije buď externí programy nebo knihovnu LWP. Porovná kontrolní součet .taru, rozbalí ho a pak provede posloupnost výše uvedených instalačních kroků. Parametry fungování tohoto správce instalace jsou uloženy na disku, takže se po jeho ukončení neztrácejí.

Dokumentace

CGI, MIME

s/%([0-9a-fA-F]{2})/pack("c",hex($1))/ge;

Typický skript pak může být

 use CGI;

 my $q = new CGI;   # načte vstup

 if ($q->param('name') and # test parametrů 
   $q->remote_user() eq $allow) {
  print $q->header(
   -type=>'text/html; charset=iso-8859-2',
   -expires=>'+3d');       # odpověď

  print $q->start_html(-title=>' ...

Podobně například pro práci s MIME formáty je pravděpodobně lepší přímo použít prověřený modul, například MIME::Base64 či MIME::Decoder, než opakovaně vyvíjet obdobný kód. Volnost Perlu jak v otázce typů, tak například při práci s velkými objemy dat, nám vždy dovoluje obrátit se v případě nutnosti na standardní Perlovské prostředky, kterými uděláme rychle potřebné, a pouze pro rutinní části skriptu použijeme funkce z modulu.

Z CGI a HTML tedy snadno odskočíme k modulu GD, kterým v reálném čase nakreslíme .gif a ten pošleme spolu s HTTP hlavičkami na výstup, případně si můžeme například tvorbu grafů zjednodušit nadstavbou nad GD, modulem GIFgraph. Nebo můžeme pomocí Mail::Folder procházet archív diskusní skupiny a pro přibližné vyhledání použijeme buď regulární výraz či některý z modulů Text::.

LWP, Net

use Net::NNTP;
my $nntp = new Net::NNTP;
my $group = 'comp.lang.perl.misc';
my @gr;
if (@gr = $nntp->group($group)) {

Nad protokolem HTTP jsou postaveny moduly LWP::, Library for WWW access in Perl. Poskytují několik úrovní složitosti (a možností), od jednoduchého

perl -MLWP::Simple -e \
   'getprint "http://www.perl.com/"'

Databáze

Příklad použití

use DBI;
my $dbh = DBI->connect("dbi:Oracle:prod",
          $user, $pass)
   or die $DBI::errstr;
my $sth = $dbh->prepare("insert into cust
                        values (?, ?, ?)")
   or die $dbh->errstr();

následované provedením příkazu. Takto psaný program je přenesitelný pod jinou databázi pouhou změnou parametru ve volání connect. Protože ale je více než jeden způsob, jak věci dělat, můžeme samozřejmě používat i nestandardní rozšíření definovaná databází a ovladačem, která mohou být rychlejší, ale také neportabilní.

Jádro většiny ovladačů je psáno v jazyce C a pro jeho kompilaci je nutná alespoň minimální část vývojového prostředí k dané databázi. Vždy je nutné přečíst si README, kde jsou požadavky pro instalaci konkrétního ovladače vyjmenovány.

Jeden z velmi zajímavých ovladačů je DBD::pNET, který funguje jako proxy pro přístup k databázi na vzdáleném stroji. Mějme například Informix na Solarisu, s vývojovým prostředím, k němuž chceme přistupovat z Linuxového stroje. Informix pro Linux nemáme, a proto nemůžeme zkompilovat driver na Linuxu a použít přímo síťovou podporu databáze (navíc mnohdy za speciální peníze). Můžeme ale zkompilovat DBD na Solarisu a spustit na něm tzv. pNETagenta, daemona, který požadavky přicházející z Linuxového stroje pošle databázi a zpět zprostředkuje výsledky. Přenos dat je možno mít kryptovaný a přístup povolený například jen pro konkrétní stroje.